Proč Trump zve Afrikánce k emigraci do USA

Veřejný spor mezi Trumpem a Jihoafrickou republikou začal, když jeden z nejrozvinutějších demokratických systémů na africkém kontinentu schválil zákon o vyvlastňování pozemků. Ačkoliv apartheid v zemi skončil už v roce 1994, k pozemkové reformě od té doby nedošlo. Výsledkem je, že 72 procent zemědělské půdy v zemi stále vlastní bělošská menšina, která tvoří jen přibližně 7 procent celkového obyvatelstva, uvádí NPR.

Zákon je v Jihoafrické republice kontroverzní, protože připomíná podobnou reformu o redistribuci půdy v sousedním Zimbabwe. Tam zabírání půdy provázelo násilí i pád tamních bankovních institucí.

Jihoafrický zákon je ovšem umírněnější. Umožňuje sice v ojedinělých případech zabírání půdy bez kompenzace, ale nejde o jednoduchou redistribuci. O půdu může majitel zemědělské půdy přijít i v případě, že ji nevyužívá „produktivním způsobem“.

Svévolné zabírání půdy, o kterém mluví Trump, zákon neumožňuje. Jeho schválení také nevedlo k rozsáhlým konfiskacím, na které si americký prezident stěžoval. Před zabavením půdy musí podle zákona dojít k dohodě s jejím vlastníkem a celá záležitost musí projít nezávislým soudem.

„Jihoafrická republika je ústavní demokracie, která je hluboce zakořeněná ve vládě zákona, spravedlnosti a rovnosti. Jihoafrická vláda žádnou půdu nezkonfiskovala,“ řekl prezident země Cyril Ramaphosa.

Trump se do situace v JAR vložil minulou neděli. „Jihoafrická republika konfiskuje pozemky a s určitými druhy lidí zachází VELMI ŠPATNĚ. Přeruším veškeré budoucí financování JAR, dokud nebude dokončeno plné vyšetřování této situace,“ zveřejnil na vlastní sociální síti Truth Social.

„V Jihoafrické republice se dějí příšerné věci. Vláda bere pozemky, konfiskuje pozemky, a ve skutečnosti dělá věci, které jsou možná ještě horší než to,“ sdělil pak později reportérům.

Komu je v JAR ubližováno, nikdy otevřeně nekonkretizoval, ale všeobecně jsou jeho výroky chápány jako podpora bělošské menšiny.

Trump v předvolební kampani sliboval zákrok proti migraci a zrušil statut ochrany pro uprchlíky z Venezuely, kde autoritářsky vládne Nicolás Maduro. Nový jihoafrický zákon je ale podle Trumpa dostatečným důvodem k tomu, aby Afrikáncům, převážně bělošským potomkům nizozemských a francouzských osadníků, nabídl status uprchlíků a zval je k útěku do USA před „vládou sponzorovanou rasově založenou diskriminací“.

Vinu za Trumpovu reakci lze možná aspoň částečně svalit na jihoafrické pravicové lobbistické skupiny, jako je AfriForum. Ty hájí zájmy Afrikánců, ale krom obav z pozemkové reformy šíří také tvrzení, že jsou bělošští farmáři v JAR výjimečně často oběťmi vražd. Toto tvrzení bylo již opakovaně vyvráceno.

JAR má obecně velký problém s vraždami. Za týden tam průměrně dojde ke 450 vraždám, což je za Kolumbií a Mexikem třetí nejvyšší počet na světě. Farmáři, běloši i černoši, jsou poměrně snadným cílem pro gangy, protože převážně žijí izolovaní od civilizace a v době výplat mají u sebe vysoký obnos v hotovosti.

Ačkoliv jim tedy jejich obavy nikdo nemůže vyčítat, bělošští farmáři nejsou nejohroženější skupinou v zemi. Podle statistik jsou jednoznačně nejčastěji oběťmi i pachateli násilných zločinů v JAR chudí černoši.

V USA je ovšem síla mýtů o vraždách bělošských farmářů v JAR stále vysoká. Šíří je totiž televizní stanice Fox News, která jim věnovala za poslední roky několik segmentů a vyobrazuje je jako součást probíhající „genocidy bělochů“, kterou straší konzervativní diváky. Mýty propaguje i Trumpův jihoafrický spojenec a nejbohatší muž světa Elon Musk.

Trump o „rozsáhlém zabíjení farmářů“ na sociální síti X, tehdy Twitteru, psal už během svého prvního funkčního období. Tehdy se však po rázné odpovědi jihoafrické vlády už k tématu výrazněji nevracel.

Proti Trumpovu zásahu do jihoafrických záležitostí se neohradili jen příznivci nového zákona, ale i jeho odpůrci. Druhá největší vládní strana Demokratická aliance, vedená Johnem Henry Steenhuisenem, je sice dlouhodobě proti vyvlastňovacímu zákonu, ale dezinformace šířené americkým prezidentem přesto zkritizovala.

„Není pravda, že zákon umožňuje svévolné zabíraní půdy státem, a pro legitimní vyvlastňování požaduje kompenzaci,“ stojí ve vyjádření strany.

Co se přerušení financování týče, z toho si jihoafrická vláda zjevně moc nedělá. „Krom Prezidentova nouzového plánu pro boj s AIDS (PEPFAR), který tvoří asi 17 procent jihoafrického programu boje s HIV a AIDS, JAR od USA žádné další finance nepřijímá,“ uvedl prezident Ramaphosa. Vzhledem k Trumpovu zásahu proti americké zahraniční pomoci navíc není jasné, jestli PEPFAR stejně neskončí.

Ani Trumpova výzva Afrikáncům k emigraci do USA se nesešla s kladnou odezvou, informuje agentura Reuters. „Když tu nemáte žádné problémy, proč byste chtěli odejít? K žádnému vážně špatnému zabírání naší země tu nedošlo, lidé se chovají jako normálně, a víte, co tam budete dělat?“ prohlásil osmasedmdesátiletý Afrikánec Neville van der Merwe.

V lepším případě Afrikánci Trumpovi za nabídku poděkovali a vzkázali mu, že se nechtějí vzdávat své vlasti. V tom horším si z něj otevřeně dělali legraci. „Pár otázek: bude na prokázání afrikánství test? Musím mít členství v AfriForum?“ dotazoval se na X Pieter du Toit.

Zástupci zmíněného AfriFora nabídku k emigraci též odmítli a uvedli, že chtějí s „nespravedlnostmi“ černošské většiny bojovat na domácí půdě. Mezitím opoziční strana uMkhonto weSizwe zažalovala AfriForum kvůli tomu, jakou situaci způsobilo šířením dezinformací, za vlastizradu.