Článek
V mnohém připomíná smutný příběh mladého automechanika z keňského hlavního města Nairobi scénku z hororové série Nezvratný osud. Když nastane váš den, není úniku. Samuel Njoroge vyrazil do pobřežního města Watamu, aby navštívil svou tetičku Ann Wanjaovou, která v poklidném městečku u města Malindi pracovala. Byl to jeho první výlet na mořské pobřeží v životě vůbec.
20 let od ničivého tsunami v IndonésiiVideo: Novinky
U Keňanů žijících ve vnitrozemí je poměrně běžné, že neumějí plavat, a Njoroge bohužel nebyl výjimkou. Na pobřeží dorazil 23. prosince a v malebném Watamu měl pobývat až do Nového roku. Vánoce si u tetičky náramně užil a líbilo se mu i u moře, kam chodil se svým synovcem. Vzhledem k tomu, že byl neplavec, tak si dával dobrý pozor, aby měl vodu vždy maximálně jen po kolena.
Dnes již těžko říci, zda byla na vině nepozornost, nebo mladická nerozvážnost, ale když dorazily na tamější pobřeží zhruba deset hodin od začátku ničivého zemětřesení sedm tisíc kilometrů daleko až třímetrové vlny, Njoroge se utopil a několik dalších lidí na pobřeží utrpělo zranění. Vlny na pobřeží způsobily materiální škody a celý svět nevěřícně sledoval, jak velkou část světa událost v Indickém oceánu ovlivnila.
Desetiletá dívenka zachránila při tsunami 100 lidí. Učili jsme se o tom v zeměpise, řekla skromně
Chudá Njorogeho rodina si nemohla dovolit ani pohřeb, a tělo mladého muže tak leželo v nemocniční márnici v přilehlém městě Malindi. Na pomoc tehdy přišla místní čínská menšina. Čínská ambasáda ve spolupráci s čínskými institucemi a Číňany žijícími v Keni věnovala rodině dar ve výši 100 000 keňských šilinků, což tehdy odpovídalo více než 28 tisícům korun, aby bylo možné Njorogemu uspořádat pohřeb.
Vzdálenost keňského pobřeží od epicentra byla extrémní, i přesto tam zemřel člověk.
„Jsme neskutečně vděční za pomoc,“ řekl tehdy v slzách otec utonulého John Kamotho čínskému velvyslanci v Keni, když rodinu navštívil, aby jí předal vybrané peníze.
Zvířecí příběh
Keňa měla však i jeden pozitivní příběh, který před 20 lety oběhl celý svět. Vlny z pobřeží tam spláchly a oddělily od stáda i mládě hrošíka, které se nakonec záchranářům podařilo zachránit a následně ošetřit. Po převozu do rezervace se hrošík Owen spřátelil s více než sto let starou želvou Mzee.
Na obě zvířata můžete během návštěvy keňského pobřeží nedaleko Mombasy narazit stále ještě dnes. Za Owenem a Mzee jsme letos do Keni také vyrazili.
Archivní snímek z počátku roku 2005, kdy se zachráněný hroch Owen lísal k želvě Mzee.
TSUNAMI 26. 12. 2004
V prosinci přesně před 20 lety došlo v Indickém oceánu k silnému zemětřesení o síle 9,1 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo 30 kilometrů pod mořským dnem u severního cípu indonéského ostrova Sumatra. Zemětřesení vyvolalo vlnu tsunami, jež si vyžádala na 230 000 obětí včetně turistů, kteří v oblasti trávili sváteční období.
Při příležitosti tohoto výročí jsme se letos vypravili do Indonésie a Thajska, zemí těžce zasažených touto událostí, abychom vám mohli ještě jednou přiblížit chvíle, které před 20 lety otřásly světem. Zastavili jsme se i v africké Keni, abychom mohli názorně ukázat, že nešlo pouze o lokální, ale skutečně celosvětovou událost.
Posbírali jsme i několik rozhovorů a připomeneme sérii ikonických příběhů, které před dvaceti roky obletěly svět. To vše si budete moci přečíst na stránkách Novinek během letošního prosince pro připomenutí zatím největší přírodní katastrofy 21. století.
Pokud byste si měli z naší série vybrat jen jeden další článek a cestujete, přečtěte si, jak můžete poznat příchod tsunami a jak máte v takový moment postupovat. Věříme, že to nebudete nikdy potřebovat, ale jde o něco, co by měl znát každý člověk, který sem tam vycestuje do světa.
Zemřely tam tisíce lidí, přesto byli místní za tsunami vděční
