Článek
Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.
Z Barmy utekl skoro milión Rohingů
Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté se ho už nepodařilo kontaktovat.
Na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci, uvedla BBC s odvoláním na svého zpravodaje. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.
Nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij hájí v Haagu brutální postup proti Rohingům
V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.
Barmské úřady brání více než milionu lidí v přístupu k internetu
Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
Rohingové se nechtějí vracet do Barmy, mají strach
Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 000 příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády.
V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.