Povolební protesty ve Venezuele mají 11 obětí, zemřeli i dva nezletilí

Maduro v reakci na protesty vyzval své příznivce, aby v úterý také vyšli do ulic. Už v pondělí při ceremonii, na níž byl prohlášen zvoleným prezidentem na další šestileté období od 10. ledna 2025, obvinil opozici ze snahy o převrat. Maduro označil protesty jako „Guaidó 2.0“ s odkazem na opozičního lídra Juana Guaidóa, jehož v roce 2019 tehdejší parlament ovládaný opozicí označil za prozatímní hlavu státu, jelikož neuznal nový Madurův mandát vzešlý z voleb v roce 2018.

Ty velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. Guaidó získal nebývalou mezinárodní podporu a desítky zemí, včetně USA, ho zhruba tři roky uznávaly za prezidenta Venezuely. Nepodařilo se mu ale dostat na svou stranu větší část armády; podpořilo ho jen několik důstojníků, kteří ale pak skončili ve vězení či v exilu.

Za pokus o převrat označil protesty v úterý i ministr obrany Venezuely Vladimir Padrino López, který prohlásil, že armáda stojí na Madurově straně. Podle ministra obrany jsou za demonstrace odpovědné „fašistické živly z krajní pravice“. Hlavní opoziční koalice Jednotná demokratická platforma (PUD), kterou vede María Corina Machadová, jíž režim neumožnil ve volbách kandidovat, je složena většinou ze sociálnědemokratických stran. Maduro stojí v čele socialistické strany PSUV.

Opozice tvrdí, že volby jasně vyhrál kandidát hlavní opoziční koalice Edmundo González Urrutia. Ústřední volební komise v pondělí ráno po sečtení 80 procent hlasů uvedla, že vyhrál Maduro s 51,2 procenta hlasů a González dostal 44,2 procenta. Konečné výsledky zatím nezveřejnila.

Tisíce lidí vyšly do ulic na řadě míst Venezuely v pondělí ráno, někteří už předtím tloukli z oken do hrnců, což je regionální způsob protestu. Na několika místech demonstranti zapalovali pneumatiky a v několika městech podle opozičního deníku El Nacional svrhli sochy bývalého prezidenta Huga Cháveze, k jehož odkazu se hlásí i Maduro, který Cháveze v roce 2013 po jeho smrti v nejvyššímu úřadu nahradil. Protesty se konaly na více než dvou stovkách míst v zemi před místními a regionálními úřady a před pobočkami volební komise, uvedl El Nacional.

Generální prokurátor Tarek William Saab v úterý oznámil, že bylo zadrženo 749 „delikventů“ a že při protestech bylo zraněno 48 vojáků a policistů, o zraněných civilistech nehovořil. Jeden voják podle něj zemřel. Saab řekl, že zatčení budou obviněni z podněcování k nenávisti, omezování veřejných cest a kladení odporu úřadům a někteří také z terorismu.

Skupina demonstrantů se v pondělí shromáždila i před argentinskou ambasádou v Caracasu, na níž se od konce března ukrývá šest venezuelských disidentů. Uchýlili se tam v době, kdy režim zesílil represe vůči opozici v souvislosti s volbami.

Argentina je jednou ze sedmi zemí, jejichž diplomaty Madurova vláda v pondělí vyzvala, aby „okamžitě opustili“ území Venezuely. Výzva se týká i Chile, Kostariky Peru, Panamy, Dominikánské republiky a Uruguaye. Tyto země s několika dalšími státy regionu zpochybnily oznámené výsledky voleb a vyzvaly k jejich přezkoumání za účasti nezávislých pozorovatelů. Na jejich žádost se ve středu mimořádně sejde Stálá rada Organizace amerických států (OAS).

Venezuelská vláda v pondělí také oznámila, že od středy zastaví komerční lety do Panamy a Dominikánské republiky. Tyto země se využívají pro cesty do Venezuely kvůli malému počtu přímých spojů do této jihoamerické země.

Proti manipulacím u nedělních voleb protestovali také studenti státní univerzity pro bezpečnostní složky (UNES), z nichž někteří uvedli, že je rektor univerzity nutil volit Madura. V noci na úterý venezuelská nevládní organizace PROVEA oznámila, že nejméně 25 studentů této vysoké školy jejich rodiny pohřešují.