Článek
Do ovzduší se dostalo na 400 000 tun kysličníku siřičitého, který dosáhl výše až 30 kilometrů, uvedl vulkanolog Simon A. Carn z Michiganské technické univerzity.
„Je pravděpodobné, že na Tonze budou nějakou dobu kyselé deště,“ uvedl pro agenturu Reuters vulkanolog z Aucklandu Shane Cronin.
Kyselé deště mohou mít negativní vliv na úrodu kukuřice, banánů a tara, což jsou hlízy kolokázie jedlé.
Děsivé záběry výbuchu na Tonze: Sopečný kouř stoupal až 20 kilometrů vysoko
Protože se však mrak kysličníku siřičitého přesouvá na západ, nemusí být poškozeno až tak souostroví Tonga, ale kyselé deště dopadnou spíše na Fidži.
Globální ochlazení nepřijde
Velké množství kysličníku siřičitého v atmosféře však nepřináší jen kyselé deště, ale také vede k ochlazení. Když vybuchla v roce 1991 na Filipínách sopka Pinatubo, dostalo se do ovzduší 20 milionů tun tohoto plynu, z toho 15 milionů do stratosféry. Trvalo pak tři týdny, než se rozšířil po celé Zemi.
Letecké záběry Tongy poničené explozí sopky
Ve většině oblastí země byly v letech 1992 a 1993 průměrné roční teploty nižší o půl stupně Celsia.
„To znamená, že událost (výbuch sopky na Tonze) zřejmě nebude mít velký efekt na globální teploty,“ uvedl pro server DownToEarth novozélandský Národní institut pro výzkum vody a atmosféry (NIWA).
Tonga se po erupci podmořského vulkánu změnila v měsíční krajinu
Podle Daniela Swaina z Kalifornské univerzity bude vliv erupce Hunga Tonga-Hunga Ha´apai asi desetkrát menší než u filipínského vulkánu. „V tuto chvíli je nepravděpodobný měřitelný dopad na globální klima,“ řekl. Podle něj bude vliv kratší a jen lokální.
Erupce může mít negativní dopad na korálové útesy, protože je pokryl sopečný popel. Navíc se při explozi uvolnilo více železa, což může vést k bujení sinic a hub, které dále ničí korálové útesy. To vše může narušit rybolov, na kterém jsou Tonžané jakožto ostrovní národ závislí.
Silná erupce u Tongy nebyl blesk z čistého nebe, říká odborník