Článek
Celkový počet obětí ani rozsah škod na Tonze stále nelze přesně určit, protože sobotní výbuch poškodil i podmořský kabel a mobilní síť jde jen na části souostroví.
Na hlavním tonžském ostrově je nyní prioritou odklizení popela, které je složitější, než se čekalo. „Mysleli jsme si, že letiště bude fungovat již v úterý, ale nakonec se ho nepodařilo zcela vyčistit, protože se na zem snášel další popel,“ prohlásil koordinátor pomoci OSN Jonathan Veitch.
Vulkanický popel rovněž znečistil zdroje pitné vody. Vodu, potraviny, zdravotnický materiál a další pomoc vezou na Tongu vojenské lodě, které vypluly z Nového Zélandu a z Austrálie. „Doplout na Tongu trvá přibližně tři až čtyři dny,“ řekl BBC novozélandský ministr obrany Peeni Henare.
Strach ze zavlečení covidu
OSN podle agentury Reuters uvedla, že možná na Tongu pošle jen materiální podporu, aby na souostroví nezanesla nemoc covid-19. Tonga je jednou z mála zemí světa, která nemá žádné případy nákazy koronavirem.
Koordinátor pomoci OSN Jonathan Veitch podle Reuters prohlásil, že Spojené národy budou většinu humanitárních operací řídit na dálku a na Tongu zřejmě nepošlou svoje zaměstnance. „Domníváme se, že budeme schopni vyslat své lety se zásobami. Ohledně letů s personálem si nejsme jisti, protože Tonga má velmi přísnou covidovou politiku,“ řekl Veitch. Podle něj by zavlečení nákazy na souostroví znamenalo katastrofu, ačkoli 90 procent tamního dospělého obyvatelstva je očkováno.
„Jsou jako na řadě dalších pacifických ostrovů velmi opatrní, co se týče otvírání hranic, kvůli předešlým epidemiím nemocí v Tichém oceánu, které zde vyhladily celé komunity,“ řekl Veitch. OSN má na Tonze 23 svých lidí a působí tam i další mezinárodní nevládní organizace.