Článek
Hlasování poslanců, kteří se 165 hlasy proti jednomu vyslovili pro trestní stíhání prezidenta, jasně postavilo Ahmadínežáda proti většině zákonodárců, včetně předsedy parlamentu Alího Larídžáního. Ten stojí v čele soupeřícího tábora uvnitř politického bloku konzervativců. A bude-li prezident skutečně obviněn, mohl by čelit vyšetřování vedenému justičními orgány, v jejichž čele stojí Larídžáního bratr.
Poslanci dospěli k závěru, že prezident Ahmadínežád jednal v rozporu s ústavou, když odvolal ministra ropného průmyslu a sám sebe prohlásil za úřadujícího ministra. Někteří zákonodárci naznačovali, že motivem prezidentova kroku byla možná snaha vytěžit z něj finanční zisk. Ahmadínežád pochybení popírá.
Zbývající ze 290 poslanců jednokomorového Islámského poradního shromáždění se hlasování zdrželi nebo nebyli přítomni. Zhruba 50 poslanců také podepsalo petici požadující Ahmadínežádovo předvolání do parlamentu k interpelaci. Počet signatářů petice ale nedosáhl požadované čtvrtiny všech poslanců.
Nevyzpytatelný a autoritářský
Ahmadínežád minulý měsíc odvolal z funkce ministra ropného průmyslu Masúda Míra Kázemího. Už dřív prohlásil, že hodlá zachovat jenom 17 ministrů z bývalých 21, čímž znepokojil své soupeře v konzervativním táboře.
"Tato nezákonná a neuvážená akce poškodí zájmy Íránské islámské republiky na globální úrovni," citovala AP ze zprávy parlamentního výboru.
Podle profesora v oboru mezinárodní bezpečnosti na Tuftsově univerzitě v USA Williama Martela Ahmadínežádovo chování vypovídá o tom, že je prezident "autoritářský, nevyzpytatelný a nepředvídatelný".
Jde o kontrolu nad příjmy z ropy?
Prezident může podle ústavy ministra odvolat a na tři měsíce za něj jmenovat úřadujícího zástupce. Stálého ministra musí schválit parlament. Kritici se domnívají, že se Ahmadínežád v tomto případě snaží získat přímou kontrolu nad ropnými příjmy. S Ahmadínežádovým krokem nesouhlasí ani ústavní rada dohlížitelů, která stojí nad parlamentem.
Prezident ale nejeví snahu ustoupit. Prohlásil, že na vídeňské jednání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nepojede příští týden osobně, ale vyšle jiného člena vlády, zřejmě ministra hospodářství. Írán je druhým největším exportérem z OPEC a momentálně organizaci předsedá.
Nemá to jisté ani u ajatolláha
Konečné slovo v otázce příštího ministra ropného průmyslu má mít duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Při nepokojích, které vypukly v roce 2009 po druhém Ahmadínežádově zvolení, sice za prezidentem stál, ale podle analytiků citovaných agenturou Reuters si nyní Ahmadínežád už touto podporou nemůže být jist.
Chameneí například v dubnu zmařil prezidentův pokus zbavit se ministra informací Haidara Moslehího. Odvolal ho sice, ale Chameneí ho zakrátko do funkce, která obnáší řízení zpravodajských služeb, vrátil.
Analytici, kteří hovoří o mocenském boji v Íránu, také připomínají, že se v zemi za necelý rok budou konat parlamentní volby. Představitelé opozice v nich zřejmě příležitost nedostanou, takže se čeká souboj různých konzervativních křídel.
