Článek
Přestože peníze z charity pomohly zachránit statisíce životů, důkazy získané BBC ukazují, že značná část pomoci byla použita na nákup zbraní. V té době bojovala etiopská vláda se vzbouřenci v provinciích Tigraj a Eritrea. Eritrea se později odtrhla.
Kvůli bojům byla velká část vesnických oblastí mimo kontrolu ústřední vlády, takže humanitární organizace zajišťující pomoc ji dopravovaly ze sousedního Súdánu. Kromě obilí se ale do Etiopie posílaly i peníze na jeho nákup od etiopských farmářů, kteří měli přebytky.
Max Peberdy z Christian Aid uvedl, že do Etiopie vezl v roce 1984 půl miliónu dolarů v etiopské měně. Je přesvědčen, že obilí, které nakoupil, nebylo nikdy dodáno. Nyní to investigativní reportáž BBC potvrdila.
Velitelé vzbouřenců se vydávali za obchodníky
Obchodník, se kterým Peberdy jednal, byl ve skutečnosti vysoce postavený představitel Tigrajské fronty národního osvobození (TPFL) Gebremedhín Araya. „Dali mi šaty, abych vypadal jako muslimský obchodník. To byl trik pro nevládní organizace,“ řekl BBC Gebremedhín, podle něhož dodané pytle neobsahovaly zrno, ale písek.
Sám uvedl, že předal peníze vůdcům TPLF, mezi nimiž byl i budoucí etiopský premiér Meles Zenawi. Ten se k obviněním nevyjádřil.
Gebremedhínovu verzi ale potvrdil bývalý velitel TPLF Aregawi Berhe, který žije v nizozemském exilu. Podle něj se drastické popisy následků hladu využívaly k získání peněz. „Humanitární pracovníci byli oklamáni,“ řekl Aregawi.
Podle něj ze 100 miliónů dolarů, které takto získala TPLF, jich bylo 95 procent použito buď k nákupu zbraní, nebo k vytvoření tvrdého jádra rebelů - Marxisticko-leninské ligy Tigraje.
Aregawi i Gebremedhín později z vedení TPLF vypadli a ze země raději utekli.
CIA o zneužití peněz věděla
Na zneužití peněz poprvé upozornila v roce 1985 americká zpravodajská služba CIA, která ve zprávě o politických a bezpečnostních dopadech sucha v Etiopii napsala: „Některé z peněz na humanitární pomoc, které získaly vzbouřenecké organizace jako výsledek rostoucí publicity, byly skoro jistě použity k vojenským účelům.“
Max Peberdy z Christian Aid vyšetřování komentoval: „Je to 25 let, co se to stalo, a je to poprvé v těch 25 letech, kdy to někdo potvrdil.“
V Etiopii docházelo ke konfrontaci USA a SSSR
Obě supervelmoci v rozděleném světě tehdy usilovaly o ovládnutí celého afrického rohu. SSSR po odchodu ze Somálska podporoval Etiopii, které poskytl čtyři miliardy dolarů. V zemi působili i sovětští vojenští poradci.
USA naopak podporovaly rebely, což plyne i z Národní bezpečnostní direktivy 75, kterou v lednu 1983 vydal prezident Ronald Reagan: “Americkou politikou bude zjistit, jak omezit a podkopat aktivity Sovětů u jejich spojenců ve třetím světě.“
Hořký konec Live Aid
Reportáž je současně hořkou tečkou za humanitárními koncerty Live Aid, jichž se účastnily všechny velké hvězdy popu a které měly velký ohlas. Lidé chtěli za každou cenu pomoci, což potvrdil i Bob Geldof, který akci vymyslel: „Volal mi producent, co má dělat, když mu staré dámy v Irsku, které viděly Live Aid v televizi, přinášejí svoje snubní prsteny, které chtěly věnovat. Odpověděl jsem mu, ať si je vezme a ať to udělá dříve, než si to rozmyslí a budou je chtít zpátky. Ony je však nepřinesly kvůli Davidu Bowiemu a Micku Jaggerovi, ale kvůli tomu, co vycházelo z obrazovky, kvůli ideji udělat něco společně.“
Ukázalo se však, že je mnohem snazší peníze na pomoc získat, než pomoc dostat k potřebným.