Peníze došly. Nový argentinský prezident chce zemi vyvést z krize šokovou terapií

„Začíná nová éra. Přicházejí změny, po nichž už nebude návratu,“ řekl Milei podle deníku Clarín během emotivního, 34 minut trvajícího projevu ke svým příznivcům z balkonu prezidentského paláce v Buenos Aires.

Nově zvolený prezident Argentiny, který se funkce oficiálně ujal v neděli 10. prosince, byl překvapivě zvolen hlavou státu ve druhém kole voleb konaném 19. listopadu, když s přehledem porazil bývalého argentinského ministra hospodářství Sergia Massu.

Milei vedl kampaň neotřelým způsobem - mimo jiné často pózoval s motorovou pilou na znamení toho, k jak tvrdým řezům se v prezidentské funkci chystá – a avizoval „totální změny“ v politické i ekonomické oblasti.

Je zastáncem co nejmenší role státu v ekonomice, média jej často označují za libertariána či jej řadí ke krajní pravici.

V inauguračním projevu Milei potvrdil plán na radikální zeštíhlení státního aparátu, například zrušením několika ministerstev, a nahrazení domácí měny (argentinského pesa) americkým dolarem.

Netajil se tím, že podle něj nezbytné změny budou zpočátku bolet. „Raději vám řeknu nepříjemnou pravdu, než abych lhal. Změny, které přicházejí, budou titánské,“ cituje Mileie deník Clarín.

K prosazení většiny svých plánů však bude nový prezident potřebovat souhlas parlamentu a tam může snadno narazit – jeho strana La Libertad Avanza (v překladu Svoboda postupuje) má v obou parlamentních komorách jen malé zastoupení.

Milei tak bude muset hledat podporu i mezi zákonodárci stran, vůči kterým se v kampani tvrdě vymezoval.

Mezi světovými válkami přitom patřila Argentina mezi hospodářsky vyspělé země, a dokonce se řadila do první desítky těch nejbohatších.

To se však změnilo nástupem Juana Peróna, který se v roce 1946 vyhoupl do prezidentského křesla a nastartoval masivní utrácení státních peněz a zadlužování země. Tato politika se později začala označovat jako perónismus.

Bobtnající dluh od té doby zemi přivedl k několika státním bankrotům a Argentina se v hlubokých ekonomických potížích potácí dodnes.

Inflace za letošní rok dosáhne podle odhadů 200 procent, v zemi jsou příkré sociální rozdíly a asi 40 procent populace žije pod hranicí chudoby.