Článek
Pietní akce se vedle Pavla zúčastnilo množství dalších zahraničních hostů včetně bývalého amerického prezidenta Billa Clintona nebo francouzského ministra zahraničí Stéphana Séjournéa.
Během piety prezident Paul Kagame, jehož Rwandská vlastenecká fronta (RPF) v červenci 1994 svrhla krvavý režim radikálních Hutuů a od té doby stojí v čele země, každý rok zapaluje oheň u památníku Gisozi v hlavním městě Kigali.
Sto dní pekla rwandské genocidy si vyžádalo nejméně půl milionu mrtvých
Před třiceti lety začala ve Rwandě genocida Tutsiů a umírněných Hutuů, která si vyžádala půl milionu až 800 tisíc obětí. Hutuští nacionalisti je povraždili během sto dní, aniž by jakkoli zasáhlo mezinárodní společenství.
„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila.
Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout.
Jedním z poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.
„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.
Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.
„Tahle země si před 30 lety prošla peklem. To, čeho za těch 30 let dosáhla, je naprosto obdivuhodný úspěch,“ řekl českým novinářům po ceremoniálu Pavel.
Rwanda podle něj dokázala předejít pokračování etnického konfliktu a udělala maximum pro potrestání viníků. Rwandě by tak podle českého prezidenta mohla být příkladem pro země bývalé Jugoslávie, kde se zatím etnické usmíření úplně nepovedlo.
Vděk za český přístup
Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití ve Rwandě selhaly, když masakru nedokázaly zabránit.
Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což nyní Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se v neděli dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron letos prohlásil, že Paříž, „která mohla spolu se svými západními a africkými spojenci genocidu zastavit, k tomu neměla vůli“. Francie v té době spolupracovala s hutuským režimem.
Bill Clinton, který byl v té době v Bílém domě, už dříve označil za chybu, že se nezasáhlo.