Článek
Nadějné signály z majáků, jaké se používají i v černých skříňkách, zachytila australská loď HMAS Ocean Shield pomocí podvodního detektoru SUPSALV. Poprvé je detekovala v sobotu po dobu dvou hodin a dvaceti minut, než se ztratily. Pak se obrátila a zachytila je podruhé po dobu třinácti minut. Byly dokonce dva, což by odpovídalo dvěma záznamovým zařízením na palubě letadla. Od neděle je však znovu nezachytila. [celá zpráva]
Velitel australského letectva Angus Houston, který koordinuje pátrání, v pondělí signály označil za nejslibnější vodítko. [celá zpráva]
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
V úterý byl skeptičtější a uvedl, že s použitím ponorky se počká, až se podaří zachytit další signály z majáků černých skříněk pomocí detektoru SUPSALV, který se bude používat ještě několik dní.
S ponorkou se počká
„Jestliže zachytíme další vysílání, můžeme lépe určit polohu na dně, což nám umožní lépe zaměřit oblast vizuálního pátrání po vraku,“ řekl Houston.
Podle něj zatím vyslání ponorky nemá smysl: „Když sestoupíme dolů nyní a budeme provádět vizuální pátrání, zabere to mnoho a mnoho dní.“ Podle něj by to byla velmi pomalá a bolestná činnost.
Původně se ale uvádělo, že ponorka bude napřed propátrávat dno sonarem, a až pak kamerou.
Australský ministr obrany David Johnston řekl na základně Pearce, že pátrací týmy čeká několik dnů intenzívního pátrání. V doku panuje přesvědčení, že vysílačky v černých skříňkách jsou stále aktivní. Mají fungovat 30 dnů po katastrofě, které už uplynuly, většinou však baterie vydrží o něco déle. Pátrání podle něj bude obtížný a komplexní úkol.
Nadějná stopa
Velitel letectva Houston přitom zdůrazňoval, že zatím není potvrzeno, že zachycené signály jsou nutně z majáků černých skříněk, i když byly na frekvenci 37,5 kHz a místo se nachází ve vzdálenosti od družice Inmarsat, která odpovídá té, na níž přijala poslední odpověď od letadla pro satelitní komunikaci. Spojení už bylo neúplné, boeingu zřejmě už chyběla elektrická energie, neboť mu docházelo palivo. [celá zpráva]
Bývalý pilot British Airways Stephena Buzdygana, který létal se 777, popsal listu Daily Telegraph možný konec stroje: „Bez paliva za předpokladu, že posádka byla v bezvědomí a nikdo stroj neřídil, by letěl klouzavým letem. Bez korekce autopilota by se pomalu převrátil na záda, klesal pod značným úhlem a utrhla by se křídla.