Článek
„Budoucnost Barmy musí být mírová a mír stojí na respektování důstojnosti a práv každého člena společnosti, na respektování každé etnické skupiny a její identity, na respektování vlády práva a na respektování demokratického řádu, který umožňuje každému jednotlivci a každé skupině bez toho, aby byla nějaká vyloučena, přispět k obecnému dobru,“ řekl Papež František.
Uvedl, že největším bohatstvím Barmy je její lid, který „velmi trpěl a dál trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které trvají příliš dlouho a zemi hluboce rozdělily”.
Papež přijel do Barmy poté, co z barmského Arakanského státu uprchlo před násilnostmi během několika měsíců do sousedního Bangladéše více než 620 tisíc Rohingů. Ty barmské úřady neuznávají jako etnikum, odmítají jim udělit občanství a omezují jejich svobody.
„Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva. Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal papež k problému.
Při vystoupení v hlavním městě Neipyijtu ale Rohingy výslovně nezmínil.
Papež František a barmská vůdkyně Su Ťij přicházejí na jednání
Podle agentury AP papežův projev zřejmě zklame rohingské aktivisty a organizace pro lidská práva. V Barmě se Rohingové takto nesmějí nazývat, jsou označováni na Bengálce, kteří se přistěhovali do Barmy v době, kdy byla pod britskou správou.
Pontifik dříve Rohingy označil na „naše bratry a sestry“, kteří trpí. Před návštěvou ho ale varoval barmský kardinál, aby termín nepoužil a nezhoršil situaci barmských katolíků a vůbec křesťanů. [celá zpráva]
Su Ťij se Rohingů stále nezastala
Před projevem se papež sešel s barmskou vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij. Ta po schůzce slíbila hájit v zemi lidská práva. „Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,” řekla.
Ani ona však nepromluvila o Rohinzích. Mluvila o tom, že situace v Arakanském státu „přitáhla pozornost světa“ a že „sociální, ekonomické a politické otázky podkopaly důvěru, porozumění a harmonii a spolupráci mezi různými komunitami v Arakanském státě“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij čelí mezinárodní kritice kvůli tomu, že přehlíží tažení barmské armády proti menšinovému muslimskému etniku Rohingů na severu země, které OSN označila za etnickou čistku.
Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij s papežem Františkem
Papež se také sešel s významným ultranacionalistickým buddhistickým mnichem a vrchním velitelem ozbrojených sil, které v zemi hrají klíčovou roli, i když se junta vzdala přímé politické moci. Generál Min Aun Hlain papeže při jejich pondělním setkání ujistil, že Barma se nedopouští „žádné náboženské diskriminace” a že armáda jedná „v zájmu míru a stability”.
Barmská armáda zahájila operace proti Rohingům po útocích povstalců na bezpečnostní stanoviště v Arakanském státě 25. srpna. Svědci vypověděli, že barmští vojáci při svém tažení zabíjeli, mučili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice.