Článek
„Vyzýváme muslimy a křesťany, aby společně pracovali v zájmu spravedlnosti, míru a respektu pro důstojnost a práva každého člověka,“ stojí v prohlášení. Právě probíhající konflikty prý ukazují, jak důležitý je „konstruktivní dialog založený na vzájemné úctě a náklonnosti“. Konkrétně se František a Bartoloměj zmínili o situaci v Sýrii, v Iráku a na Ukrajině.
Papež se s patriarchou Bartolomějem, vůdcem 300miliónové komunity pravoslavných křesťanů, setkal už v sobotu. V neděli dopoledne František sledoval liturgii v chrámu sv. Jiří v patriarchově sídle ve Fenaru, která oslavila jeden z nejvýznamnějších pravoslavných svátků – svátek sv. Ondřeje.
Ještě předtím se František sešel rovněž s hlavním tureckým rabínem Ishakem Halevou. Kromě vstřícnosti k ostatním náboženstvím, kterou hlava katolické církve v sobotu symbolicky demonstrovala i modlitbou v istanbulské Modré mešitě, se v neděli papež znovu pokusil upozornit na tragické důsledky konfliktů v Iráku a v Sýrii. Naplánoval si kvůli tomu setkání se skupinou uprchlíků, kteří našli útočiště v Turecku.
Sbližování s východní církví
Právě 30. listopad, kdy si pravoslavní křesťané připomínají Ondřeje jako zakladatele cařihradského patriarchátu, je dnem, kdy se i v minulosti často setkávali představitelé západní a východní větve křesťanství.
Letos je to navíc padesát let od chvíle, co se po půl tisíciletí od rozdělení církve na dva proudy po velkém schizmatu z roku 1054 sešel papež s patriarchou vůbec poprvé. Historická chvíle nastala v roce 1964 v Jeruzalémě, kde se papež Pavel VI. objal s tehdejším cařihradským patriarchou Athénagorasem I.
František přijel do Turecka v pátek a po státních oficialitách, v jejichž rámci v Ankaře hovořil i s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, se věnoval zejména snahám o sblížení s nekatolickými náboženstvími.