Článek
Mluvčí pákistánského Tálibánu Azam Tárik agentuře AP řekl, že USA a další státy se ve skutečnosti nezaměřují na poskytování pomoci obětem záplav, nýbrž mají v Pákistánu "jiné úmysly". Ty ale nespecifikoval. Podle něj je ale přítomnost zahraničních humanitárních pracovníků v zemi nepřijatelná. "Když říkáme, že je něco pro nás nepřijatelné, může si z toho každý sám vyvodit závěry," řekl v telefonátu.
Američtí představitelé ale varují, že ohroženi jsou i vysocí politici včetně ministrů a lidí stojících v čele vlád jednotlivých provincií. Washington bere varování velmi vážně.
"Bez zabíhání do zpravodajských záležitostí, máme informaci o možných hrozbách vůči zahraničním humanitárním pracovníkům a pákistánským ministerstvům řídícím pomoc obětem záplav," citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva zahraničí ve Washingtonu Philipa Crowleye. "Jsme v kontaktu s pákistánskou vládou a spolupracujeme s ní, abychom udělali vše, co zajistí, aby naše reakce na živelní katastrofu (v Pákistánu) mohla pokračovat."
Pákistánský Tálibán je napojen na afghánský. Jedná se o nejradikálnější a nenásilnější ze všech militantních skupin v zemi, která je navíc početná. Skupina navázaná na al-Káidu podnikla v minulosti řadu brutálních útoků a atentátů a ovládala i části pákistánského území.
V posledních šesti měsících sice počet útoků klesl, ale od počátku povodní Tálibán už několikrát varoval před přijímáním zahraničí pomoci. V oblastech, kde působí, rozdává pomoc sám a často byl v její distribuci rychlejší a efektivnější než ústřední vláda.
Jedna z obětí pákistánských povodní
Mluvčí světové zdravotnické organizace WHO Ahmed Farah Šadúl uvedl, že týmy působící v Chajbaru a v Balúčistánu už musely svou činnost podřídit bezpečnostním opatřením. „Nyní s touto hrozbou musím omezit operace, což znamená, že k postiženým bude horší přístup,“ řekl Šadúl.
Hrozba Tálibánu je však jen jedním z řady problémů. Pomoc potřebuje takové množství lidí, že ji humanitární pracovníci a vojáci nestačí distribuovat. Chybí ale i peníze. Povodněmi bylo postiženo podle OSN 17 miliónů lidí. Pět miliónů ztratilo střechu nad hlavou, neboť živel zničil 1,2 miliónu domů.