Článek
Volební účast dosáhla téměř 60 procent z 86 milionů registrovaných voličů, kteří se nenechali zastrašit násilnostmi, jež si jen v sobotu vyžádaly nejméně 29 mrtvých a desítky zraněných.
Třiašedesátiletý Šaríf byl už dvakrát pákistánským premiérem; naposledy ho v roce 1999 při vojenském převratu sesadil generál Parvíz Mušaraf. Šaríf poté strávil roky v exilu v Saúdské Arábii, než se vrátil do země v roce 2007. Ve volbách v následujícím roce skončila jeho strana druhá za vládní Pákistánskou lidovou stranou (PPP) a je považována za nábožensky konzervativnější.
Na druhém místě skončilo Hnutí za spravedlnost (PTI) Šarífova hlavního rivala, bývalého slavného hráče kriketu Imrana Chána, na jehož sliby boje proti korupci slyšeli především mladí voliči.
PPP nynějšího prezidenta Ásifa Alího Zardárího se patrně dočkala hořké porážky a má naději na pouhých zhruba 33 míst v parlamentu, což je dramatický propad z dosavadních 125 míst.
Ostře sledované hlasování
Historické pákistánské volby byly první od vzniku země v roce 1947, kdy zvolená civilní vláda dokončila celý mandát a předá moc dalšímu demokraticky volenému kabinetu.
V projevu před svými stoupenci v pákistánském městě Láhauru Šaríf zaujal smířlivý postoj ostře kontrastující s vyhrocenou rétorikou předvolební kampaně. "Měli bychom poděkovat Alláhovi, že dal PML-N další šanci sloužit vám a Pákistánu," prohlásil. "Vyzývám všechny strany, aby se posadily se mnou ke společnému stolu a řešily problémy země," dodal.
Mezi tyto problémy patří především klopýtající pákistánská ekonomika, děsivá energetická krize, kvůli níž zemi postihují výpadky proudu až na 20 hodin denně, chronická korupce, nárůst islámského extremismu a násilí, i otázky další spolupráce a spojenectví s USA ve válce proti terorismu.