Hlavní obsah

Pákistánská opozice kritizuje Západ za vstřícnost k Mušarafovi

Novinky, ČTK, BBC, The Times
ISLÁMÁBÁD

Přední pákistánský opoziční politik v pondělí kritizoval západní vlády za lakonický postoj k sobotnímu vyhlášení výjimečného stavu v zemi prezidentem Parvízem Mušarafem. Spojené státy sice nejprve pohrozily, že zvažují zastavení miliardových příspěvků Islámábádu, v pondělí však oznámily, že v pomoci budou pokračovat.

Článek

"Jsme postoji Západu zklamáni," řekl pákistánský opoziční vůdce Šebaz Šaríf. Mušaraf vyhlásil v Pákistánu výjimečný stav a pozastavil platnost ústavy údajně kvůli rostoucímu počtu útoků muslimských extremistů a vměšování justice do politiky.

Proti rozhodnutí protestovaly západní vlády a nespokojená domácí opozice. V noci na pondělí zatkla policie až 700 příznivců opoziční strany islámských fundamentalistů Džamáate islámí Pákistán. Celkem podle agentur zadržely bezpečnostní složky 1800 až 3500 lidí, mezi nimi i stovky právníků, kteří v pondělí demonstrovali proti v tomto roce již druhému odvolání předsedy Nejvyššího soudu.

Další zákrok proti justici

Právě Nejvyšší soud v současné době rozhodoval, zda Mušarafovo znovuzvolení z počátku října bylo legitimní. Opozice tvrdí, že nemohl být zvolen, protože v té době ještě stál v čele armády a to mu podle ústavy neumožnilo kandidovat.

Mušaraf, který zvítězil 6. října v prezidentských volbách, před několika týdny slíbil, že se vzdá své funkce vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil, než složí prezidentskou přísahu. Jeho dosavadní prezidentský mandát vyprší 15. listopadu. Náměstek pákistánského ministra informací Tárik Azím ovšem v pondělí podle agentury AFP řekl, že Mušarafův slib stát se civilním prezidentem po vyhlášení výjimečného stavu již neplatí.

Vláda se částečně podvolí tlaku, dodrží termín voleb

USA v reakci vyzvaly Pákistán k obnovení stavu před vyhlášením výjimečného stavu, propuštění všech zadržených a dodržení plánovaného termínu parlamentních voleb. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová Mušarafa vyzvala, aby se vzdal funkce šéfa armády a obnovil civilní vládu. K výzvě se připojila i Evropská unie a Velká Británie.

Pákistánská vláda ještě v neděli naznačovala, že poslední vývoj situace by mohl znamenat odložení parlamentních voleb, chystaných na leden 2008, až o rok. Během pondělka ale se podvolila nátlaku a slíbila jejich uspořádání podle plánu.

Na vývoj politické situace reagovala také burza v Karáčí. Během pondělního dne zaznamenala pětiprocentní pokles, největší za posledních 16 měsíců.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám