Článek
Okamžitou Mušarafovu rezignaci si přeje 67 procent Pákistánců, zatímco 70 procent se domnívá, že si jeho vládní strana nezaslouží 8. ledna znovuzvolení.
O regulérnosti voleb už nyní pochybuje opozice v čele s expremiéry Navázem Šarífem a Benázír Bhuttovou. Šaríf má zákaz kandidovat.
Pákistánci nejsou ani pro případnou koalici Mušarafa a Bhuttové. Proti řešení, které se zamlouvá Washingtonu, je 60 procent z nich. Naopak 58 procent vyslovilo podporu koalice opozičních stran, včetně Šarífovy. Toto spojenectví by za současného stavu podle průzkumu bylo zřejmě jediným řešením při formování nové vlády v demokratických mantinelech. Stranu Bhuttové by totiž podpořilo 30 procent voličů, zatímco Šarífovu 25 procent a Mušarafův blok 23 procent.
Otázky kolem Mušarafa se množí i v USA, které v něm vidí významného spojence v tzv. boji proti terorismu v regionu. Američané se významně podílejí na rozpočtu Mušarafova kabinetu.
Výjimečný stav platí v Pákistánu od počátku listopadu. Podle Mušarafa ho bylo nutné vyhlásit kvůli stupňujícím se útokům radikálů a zásahu justice do politiky. Prezident ho využil k postupu proti opozici a výměně nepohodlných soudců, kteří považovali jeho říjnové znovuzvolení za neústavní. Obměněný nejvyšší soud nakonec prezidenta ve funkci potvrdil, Mušaraf se však musel vzdát velení armády.