Pákistán popírá napojení na terorismus, pochybnosti přetrvávají

"Někteří v americkém tisku uvažovali, že Pákistán neprojevil dostatečnou vitalitu při pronásledování teroristů, nebo ještě hůř že jsme byli neupřímní a chránili jsme teroristy, o nichž jsme tvrdili, že je stíháme. Takové nepodložené spekulace možná způsobily psaní vzrušujících kabelogramů, ale neodrážejí skutečnost," zdůraznil pákistánský prezident s narážkou na tajné diplomatické depeše, které zveřejnil server WikiLeaks.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Baracka Obamy John Brennan po úspěšné akci řekl: „Je nepředstavitelné, že by bin Ládin neměl v Pákistánu podpůrný systém.“

Zardárí nedokázal vysvětlit, jak to bylo možné, že bin Ládin žil kousek od elitní vojenské akademie, uvedl jen: „Nebyl tam, kde jsme čekali, že by mohl být.“ Spekulovalo se, že bude v horských kmenových oblastech při hranicích s Afghánistánem.

Jak ale řekl pákistánský velvyslanec v USA Husain Hakkani: „Pákistán má 180 miliónů lidí. Bohužel jsou v Pákistánu i lidé, kteří sympatizují s Usámou bin Ládinem a někteří z nich ho chránili, když tu byl. Ale kdybychom věděli, kde je, dostali bychom ho.“

Podle Financial Times (FT) zejména fakt, že bin Ládin žil v domě kousek od pákistánské vojenské akademie, vyvolává znepokojivé otázky. "Zdá se nepředstavitelné, že nikdo v pákistánských tajných službách nevěděl o bin Ládinově úkrytu. To ukazuje na míru podpory, jakou má islámský extremismus v pákistánských bezpečnostních složkách. Zdá se, že nedávné problémy v americko-pákistánských vztazích jen tak nezmizí."

Komentátor The Independent Rober Fisk nemá naprosto žádné pochyby. "Pákistán věděl o jeho úkrytu celou dobu," zdůraznil. Podle něj byl bin Ládin zrazen pákistánskou armádou nebo tajnou službou, nebo oběma.

O zapojení bezpečnostních sil ale spekulují i běžní Pákistánci. "Ten dům patřil evidentně k podezřelým. Buď šlo o naprosté selhání našich výzvědných služeb, nebo byly do této záležitosti zapojeny," prohlásil jeden z obyvatel Abbottábádu o domě, kde žil bin Ládin.

Podezření vzbuzuje fakt, že pákistánské tajné služby, zejména obávaná ISI, mlčí.

Zardárí zapojení Pákistánu do teroristických aktivit tvrdě popřel.: „Pákistán má stejně dobré důvody pohrdat Al-Káidou jako jiné národy. Válka proti terorismu je stejně dobře pákistánskou válkou jako americkou.“

Dodal, že Pákistán opakovaně trpěl teroristickými útoky na civilisty i na bezpečnostní služby a zaplatil za svůj tvrdý postoj vůči terorismu mimořádnou cenu: „Zahynulo více našich vojáků než jsou všechny sečtené oběti NATO (v Afghánistánu) Dva tisíce našich policistů a a na 30 000 civilistů.“

Američtí představitelé ale uvedli, že do akce při níž byl zabit bin Ládin, se nezapojil Pákistán, což Zardárí přiznal. "Nebyla to společná operace", ale spolupráce s Pákistánem všeobecně pomohla dojít až k bin Ládinovi, poznamenal prezident. "Deset let spolupráce a partnerství mezi Spojenými státy a Pákistánem vedlo k likvidaci Usámy bin Ládina coby pokračující hrozby pro civilizovaný svět."

I někteří američtí představitelé včetně ministryně zahraničí Hillary Clintonové ocenili příspěvek Pákistánu: „Pákistán hodně přispěl k naší snaze rozbít Al-Káidu. Kooperace s Pákistánem pomohla dovést USA k domu, kde se skrýval bin Ládin."

Při své nedávné návštěvě Islámábádu náčelník Spojených štábů amerických ozbrojených sil admirál Mike Mullen tvrdě kritizoval Pákistán za nedostatečně tvrdý postup proti terorismu a napojení tajných služeb na teroristy.

ISI kritizoval za vazby na afghánské hnutí Hakkána, které je spojené s Tálibánem a mnohdy i mocnější a daří s emu lépe shánět prostředky. Dříve ISI podporovalo jinou teroristickou organizace Laškare Tajjaba, která stála za útoky v Indii.

USA také stále útočí na radikály v kmenových oblastech bezpilotními letoun, což Islámábád kritizuje. Sám však není schopen zasáhnout.