Článek
"Ukončili jsme dnes dohodu," oznámila šúra Tálibánu v letácích rozšiřovaných v hlavním městě provincie Severní Váziristán Miranšáhu.
Fundamentalistické hnutí, které válčí v Afghánistánu, má na severozápadě Pákistánu ovládaném kmeny silné pozice.
Pákistánská vláda podle ozbrojenců ze Severního Vazíristánu porušila mírovou dohodu z loňského září, když v oblasti posílila své jednotky a zaútočila na radikály.
Pravděpodobně ale jde o reakci na útok na islámábádskou Červenou mešitu, která byla v rukou radikálních duchovních s vazbami na Tálibán. Při útoku vládních vojsk padli v mešitě 102 radikálové včetně jednoho z duchovních a zahynulo i 11 vojáků. [celá zpráva]
Červená mešita v osmdesátých letech podporovala mudžahedíny z Tálibánu bojující proti sovětským vojákům v Afghánistánu.
Víkendové útoky
Prvním terčem útoku se v neděli stala kolona vojenských a policejních vozidel ve městě Matta v hornaté oblasti Severozápadní hraniční provincie. Po výbuchu zaútočili radikálové ještě střelnými zbraněmi. Útok si vyžádal smrt 14 policistů a zranění dalších 39.
Další nálož vybuchla u policejního náborového střediska ve městě Dera Ismail Khan. Exploze zabila nejméně 18 lidí a dalších 60 zranila.
V sobotu v Severním Vazíristánu zahynulo při atentátu 24 pákistánských vojáků. [celá zpráva]
Útoky přišly poté, co k nim vyzval druhý muž al-Kajda Ajmán Zavahrí. [celá zpráva]
Sporná dohoda o příměří
Pákistánské úřady si od loňské zářijové dohody s horskými kmeny slibovaly, že ústupky ve prospěch kmenových ozbrojenců uklidní situaci a že provinční kmeny přestanou podporovat Tálibán a teroristy z al-Kajda.
Červená mešita je baštou radikálů
Červená mešita je od osmdesátých let baštou islámských radikálů v Islámábádu. Založena byla v polovině minulého století. Radikalizovala se v osmdesátých letech, kdy byla jedním z center podporujících mudžáhídy bojující proti Sovětům v Afghánistánu. Podporovala i militantní hnutí Tálibán.
Vedení mešity se netajilo ani kontakty s Usámou bin Ládinem, které ale proběhly ještě před útoky z 11. září 2001. Podle některých informací představuje mešita spojení mezi radikály ve vládě a nezávislými radikálními kmeny při afghánských hranicích.
Mešita stála i za atentáty na současného prezidenta Parvíze Mušarafa. Její šéf Abdul Rašíd Ghazí byl v roce 2004 obviněn ze spiknutí s cílem zaútočit na prezidenta Parvíze Mušarafa a americké velvyslanectví. V roce 2005 byla mešita prohledána v souvislosti teroristickými útoky v Británii.
Mešita také stála za mohutnými protesty proti karikaturám Mohammeda z počátku roku 2006, které otiskl dánský list Jylland Posten. Snahou nejvyšších představitelů mešity bylo zavést v Pákistánu islámské právo šaría a militantní režim podobný Tálibánu. V březnu studenti mešity zadrželi tři pákistánské ženy, které údajně provozovaly prostituci. V červnu na měsíc zadrželi devět Číňanek, které údajně v zemi provozovaly prostituci a rozpoutaly protičínské nálady. Varovala také prodejny videokazet a DVD, aby nešířily západní filmy, jelikož jsou obscénní.
Proti mešitě dosud nikdo v Pákistánu tvrdě nezasáhl, protože měla vazby na tajné služby.
Podle odborníků však dohoda umožnila radikálům navázaným na Tálibán naopak posílit, protože nebyli pod tlakem. Oblast se tak stala jejich útočištěm.