Článek
Otřesy o síle 7,8 stupně by se tak staly největší katastrofou v této himálajské zemi od roku 1934, kdy tam při zemětřesení zahynulo zhruba 8500 lidí.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Hlad a nedostatek pitné vody netrápí jen obyvatele hlavního města Káthmándú, ale především vesnických oblastí, které jsou kvůli zemětřesení naprosto odříznuté od vnějšího světa.
Kvůli vydatným dešťům nemohou vesničané uskutečnit kremace mrtvých, napsal server německého týdeníku Der Spiegel. Ze strachu před dalšími otřesy a současně i sesuvy půdy tráví již třetí den pod širým nebem pod provizorními plachtami.
Pitná voda se stává vzácností. Vesničané totiž běžně používají vodu z potoků, ty jsou ovšem po otřesech a následných deštích silně znečištěné. Lidé proto sbírají dešťovou vodu, napsal server Der Spiegel. To je příklad vesnice Bhutang, která leží zhruba deset hodin jízdy autobusem od nepálského hlavního města Káthmándú.
Přeživší trápí hlad. Lidé žijí pouze z toho, co se jim podařilo vyhrabat z ruin, které zůstaly z jejich domovů. Terasovitá políčka, která jim poskytují obživu, jsou zavalená bahnem z dešťů.
V Káthmándú ze strachu z nedostatku jídla a vody berou lidé útokem obchody i čerpací stanice, aby si zajistili co možná největší zásoby. Většina obchodů už ale nemá prakticky co nabídnout.
Do Nepálu mezitím proudí mezinárodní pomoc, ať už jsou to týmy záchranářů s těžkou technikou, která v zemi zoufale chybí, nebo potravinová pomoc. Situaci ovšem komplikuje naprosto přetížené letiště.