Článek
První tři dny operace Odyssey Dawn přinesly úspěchy. Libyjské protiletadlová obrana je v troskách, podařilo se zastavit útoky Kaddáfího sil na Benghází a zatlačit je zpět. Rebelové dokonce začali postupovat na Adžedábíju.
Reportér BBC ale z Benghází varoval, že rebelové nepředstavují ucelený blok: „Vzbouřenci postrádají jakékoli velitelství nebo vedení, nemají žádné komunikační prostředky a mají jen lehké zbraně. Objevují se tu rozdílné strategie, někteří si přestavují jít na západ, možná až do Tripolisu, další chtějí jen ovládnout Adžedábíju a pak upevnit své postavení na východě. Doufají, že pak povstanou další města a osvobodí se sama.“
Jeho zpráva potvrzuje obavy ohledně opozice v Libyi, které vyjádřil i expert Shashank Joshi z Královského institutu sjednocených zpravodajských služeb. Ten v analýze napsal: „Rebelové nepředstavují reálnou vojenskou sílu. I když by mohli znovu ovládnout Brigu a Rás Lanúf, je nepravděpodobné, že by mohli vyčistit Syrtu nebo samotný Tripolis a jeho okolí.“
Zmiňuje nejen rozdíly ve výzbroji, i když po útocích o její část Kaddáfí přišel a rebelové mohou dostat lehké zbraně z Egypta. Zdůrazňuje, že Kaddáfího bezpečností síly zatím neslábnou. Nejpodstatnější ale podle něj je, že nejsou postaveny na základě sdílené profesionality, ale na klanových, rodinných a historických vazbách. To je také důvod, proč se k němu neobrátí zády.
V každé části Libye vládnou jiné kmeny a klany. Prosadit se na území jiného je nemožné.
Hrozí tak možnost, že by Libye mohla být rozdělena, což by zvyšovalo nestabilitu v oblasti. O možnosti rozpadu hovořili ještě před útoky američtí experti s tím, že Kaddáfí by ovládal většinu země a rebelové zřejmě východ okolo Benghází. Úplně nejhorší variantou by bylo bezvládí, kdy by každou část jako v Somálsku ovládal jiný klan.
Tyto katastrofické scénáře umocňuje i fakt, že operace je nákladná. Jedna ze střel Tomahawk přijde na 1,5 miliónu dolarů. Zřícená F-15E stála na konci devadesátých let přes 31 miliónů dolarů. Kaddáfího tanky a transportéry jsou přitom zastaralé a mají malou hodnotu.
Jen dohled nad bezletovými zónami v Iráku přišel v devadesátých letech na 1,5 miliardy dolarů ročně.
Přitom Irák je varující ještě z jednoho hlediska – ukazuje, jaký chaos může vypuknout v zemi po pádu režimu, kde není jasná a silná opozice.