Článek
„Od roku 2015 činí celkové ztráty amerických sil v Afghánistánu 58 lidí. Ve stejném období přišlo o život 28 529 členů našich bezpečnostních složek,” řekl Ghání na konferenci o bezpečnostní situaci na Univerzitě Joshe Hopkinse ve Washingtonu. (Do amerických ztrát zřejmě zahrnul i padlé z dalších zemí NATO. Podle amerických zdrojů zemřelo od roku 2015 v Afghánistánu 39 amerických vojáků, pozn. redakce)
| České ztráty v Afghánistánu |
| Česká armáda je v Afghánistánu přítomna od roku 2002, do konce roku 2014 v rámci mezinárodní sil ISAF. Do země vyslala přes 9000 vojáků. V Afghánistánu zahynulo 14 českých vojáků, z toho čtyři po stažení sil ISAF, všichni letos. |
Projev přednesl po mimořádně špatném týdnu pro afghánské vládní síly. Od 9. do 15. listopadu bylo podle listu The New York Times zabito 242 členů afghánských ozbrojených složek.
Deník spočítal, že za poslední dva roky v Afghánistánu v průměru umírá 25 afghánských policistů a vojáků denně, což znamená 175 týdně a přes 9000 za rok. Pro srovnání uvedl, že v roce 2013 zemřelo během některých týdnů více než sto členů bezpečnostních složek, ale obecně byl průměr mnohem nižší. Americké vedení už tehdy takový počet obětí znepokojoval.
Nově zveřejněná čísla podle serveru The Diplomat ještě zvětšují obavy, že se vláda v Kábulu neudrží. Od pádu Tálibánu v roce 2001 kontroluje vůbec nejmenší území. Ze zprávy Amerického zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) ovládala v listopadu jen 55 procent okresů v zemi, ještě v únoru to bylo 56,3 procenta.
Tálibán jich plně ovládá 14,5 procenta a o dalších 29 procent se bojuje. Radikálové letos podnikli úspěšnou ofenzívu v důležité provincii Ghazní, kde se jim do rukou dostala klíčová silnice spojující Ghazní s Kábulem, a v Kandaháru.
Afghánský prezident Ašraf Ghání
Ašraf Ghání obavy popíral. Na otázku, zda hrozí zhroucení státu, odpověděl: „Ne. A víte proč? Protože dokud máme speciální síly a letectvo, budeme schopni území získat zpět.” Přiznal ale, že ztráty jsou vysoké.
Otázkou podle Diplomatu zůstává, jak dlouho si může dovolit vláda, mít tak velké ztráty. Nejde pouze o to, že oslabují morálku armády, problém je nahradit padlé novými rekruty, kteří navíc potřebují adekvátní výcvik, jenž zabírá čas.