Obří skvrna na Jupiteru se scvrkává kvůli změně klimatu

Podle vědců jsou změny na Jupiteru mimo jiné důkazem, že i v atmosféře tohoto plynného obra probíhají klimatické změny. Upřesněné údaje na základě pozorování z let 1996 až 2006 umožnily změřit bouři, jejíž okraje se rozplývají v mračnech plynné planety.

„Během sledovaného období se rudá skvrna v poloměru zmenšila o patnáct procent,“ sdělil serveru Space.com Xylar Asay-Davis, který skvrnu studoval společně s Philem Marcusem, Mikem Wongem a Imke de Paderovou na univerzitě v americkém Berkeley. Přestože se skvrna podle všeho smrskává, neznamená to, že by měla brzy zmizet.

„Skvrna se sice smrskává, ale proudění nezpomaluje,“ upozornil Asay-Davis s tím, že se rychlost větrů v této „věčné“ bouři pohybuje nad 480 kilometry v hodině. Bouře je stále v rovnováze při kumulaci a výdeji energie. Nicméně pravděpodobně dochází z času na čas k určitému vychýlení, kdy bouře získává méně energie. To se pak projeví pozorovaným zmenšováním.

Nicméně Asay-Davies přiznává, že společně s kolegy příliš o přesném mechanismu bouří na Jupiteru mnoho nevědí a mohou se jen dohadovat. Sonda Casini, která poskytla v roce 2000 zatím nejpodrobnější mapu bouří na Jupiteru, ukázala, že proudění v pásu mezi 70 stupněm severní a jižní délky dosahují běžně kolem 400 km/h.

Největší změny začaly probíhat v letech 2005 až 2007, kdy se začaly projevovat změny v proudění. V roce 2007 byla zachycena i malá rudá skvrna, která by mohla s velkou soupeřit. Podle vědců vznikají změny v proudění na Jupiteru v souvislosti s klimatickými změnami, které zde probíhají bez lidského přičinění.

Proudění je nejspíš mechanismem, který vyrovnává teploty mezi teplejší rovníkovou oblastí a chladnějšími póly – především jižním. Hlavní faktorem bude pravděpodobně kolísání slunečního svitu.