Článek
Velitel australského letectva Angus Houston je přesvědčen, že místo, kde se pátrá, je ta pravá oblast: „Nyní jsem optimistický ohledně toho, že letadlo nebo to, co z něj zbylo, najdeme v nejbližší budoucnosti.“
Posádka australské lodi HMAS Ocean Shield od víkendu zaznamenala čtyřikrát signály, které by mohly pocházet z majáku v černých skříňkách. V podezřelých oblastech poté australská letadla P-3C Orion shodila hydrofony, což jsou speciální podvodní mikrofony, které umožňují naslouchat zvukům pod hladinou.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pátrací týmy ale tlačí čas, protože životnost baterií je stanovena na třicet dní a v úterý zachycené signály byly už mnohem slabší než ty o víkendu, dodal Houston. „To znamená, že jsme buď dál od nich, anebo, což je podle mě pravděpodobnější, se baterie vybíjejí. Takže musíme, jak říkáme u nás v Austrálii, shrabat seno, dokud svítí slunce.“
Pátrací týmy chtějí soustředit maximum informací o případné poloze černých skříněk ještě před tím, než ve vytyčené oblasti použijí dálkově ovládanou miniponorku Bluefin 21.
Pátrání jim ovšem komplikuje to, jak hluboko mohou černé skříňky ležet. Podle CNN šly signály z hloubky 4150 metrů, což je skoro na hranici maximálního ponoru Bluefinu 21, jenž činí 4500 metrů. Miniponorka je navíc velmi pomalá, na propátrání stejné oblasti potřebuje šestkrát více času než detektor signálu černé skříňky SUPSALV tažený za lodí.
Zvuk z takové hloubky navíc může být snadno rušen nebo překryt jinými zvuky.
Vzhledem k vyšší rychlosti zvuku ve vodě než ve vzduchu se také hůře stanovuje přesná poloha jeho zdroje.
Podezření ale vyvolává, že sonar v oblasti zatím nenašel žádné stopy po vraku, i když to by podle experta, jehož oslovila CNN, mohl vysvětlovat náraz na hladinu velkou rychlostí.