Obchodní dům byl plný lidí, když tam vtrhli islamisté a začali házet granáty

V několikapatrové budově byly davy nakupujících. A právě tehdy vtrhla dovnitř skupina ozbrojených útočníků, která kolem sebe začala střílet hlava nehlava, napsal ve své reportáži o krvavém útoku v Keni britský deník The Guardian. Podle Červeného kříže při střelbě zemřelo 68 lidí.

Karani Nyemo se právě se svými dvěma dcerami vydal k autu, když střelba začala. Začali utíkat. Zvuky krátkých dávek z automatických zbraní přerušovaly výbuchy granátů. "Házeli kolem sebe granáty jako by rozhazovali zrní slepicím," popsal hororové chvilky počítačový inženýr.

O několik minut předtím před obchodním centrem prudce zabrzdila dvě auta a z nich vyskákala nejméně desítka ozbrojenců, mezi kterými byla nejméně jedna žena. Lidé viděli, jak se rozdělili do dvou skupin. Jedna se vydala dovnitř hlavním vchodem, druhá začala cestou k postrannímu vjezdu pro auta střílet a házet granáty.

Peter Churchman v té době seděl v oblíbené kavárně Art Caffe společně se svou ženou a malou neteří. Že se něco děje, zjistil poprvé ve chvíli, kdy se vysypaly skleněné výklady. Pak zaslechl střelbu a výbuchy. "Myslím, že to byl granát, bylo to opravdu velmi hlasité. Začali jsme utíkat ke vchodu," vzpomínal. Ve vřavě ale ztratil svou ženu a ještě několik hodin poté bezmocně bloumal mezi sanitkami, policisty a davy venku a snažil se zjistit, jestli o ní někdo něco neví.

V obrovských vnitřních prostorách protkaných eskalátory se zvuk střelby bolestně rozléhal. Ve druhém patře se Joshua Hakim právě zastavil na něco malého k jídlu, když uviděl útočníky; někteří z nich vypadali jako teenageři, byli omotaní pásy střeliva, v rukou kalašnikovy. "Pálili úplně bez rozmyslu, zabili spoustu lidí," popsal. V přestávkách mezi dávkami ze samopalů prý svahilsky křičeli, aby se muslimové sebrali a odešli.

Hakim zakryl křesťanské jméno na své průkazce prstem a ukázal ho jednomu z útočníků. "Řekli mi, abych šel. Za mnou byl jeden Ind a oni se zeptali: Jak se jmenovala Mohamedova matka? Když nedokázal odpovědět, zastřelili ho."

Nákupní středisko Westgate leží jen deset minut od centra metropole a v minulosti se o něm často mluvilo jako o možném cíli teroristů. Luxusní středisko s drahými kavárnami, řadou klenotnictví, suši restaurací a kinem je magnetem pro nairobskou smetánku. Izraelci vlastněný podnik si ale byl bezpečnostních varování vědom a praktikoval řadu preventivních opatření: auta se kontrolovala zrcadly kvůli možným bombám, zákazníky prohledávala ochranka.

Na těžce ozbrojené islamisty ale ochranka nestačila. Voják mimo službu Frank Musunga novinářům Guardianu popsal, že zrovna nakupoval s kamarádem, když útok začal. "Měli s sebou obrovské množství zbraní, stříleli, stříleli a stříleli. Viděl jsem spoustu těl."

Ještě několik hodin poté, co členové somálských milicí Šabáb pronikli dovnitř, utíkaly z centra desítky vyděšených lidí. Ti byli v šoku a vyprávěli, jak se několik hodin skrývali na nejrůznějších místech - za zbožím v obchodech, ve skladech, na schodištích.

Prodavač ze supermarketu Joseph popsal, že spolu s desítkami dalších utekl do skladu. "Když se někdo začal hýbat, hned začali střílet," řekl. Teprve po dvou hodinách sebral první člověk z jejich skupiny odvahu na útěk. "Pohybovali jsme se velmi pomalu podél stěn," vyprávěl novinářům a dodal, že centrum bylo plné ozbrojených lidí. "Nedalo se poznat, kdo je policista a kdo ne."