Článek
„Naši ulamá (islámští učenci) rozhodnou, zda je dívkám povoleno chodit do škol, nebo ne. Oni rozhodnou, zda by měly nosit hidžáb, burku, nebo jen závoj s abájou,“ řekl Vahídulláh Hášimí, když popisoval, že v zemi nebude demokracie, protože nemá v Afghánistánu žádnou tradici a stát se bude řídit islámským právem šaría.
Tálibán: V Afghánistánu rozhodně nebude demokracie
Ulamá jsou islámští učenci, experti na islámské právo a výklad šaríi. Z jejich okruhu pocházejí náboženští vůdci, soudci, učitelé i mnozí politici. Z Hášimího vyjádření není jasné, zda se bude rozhodovat místně, nebo budou rozhodnutí na celostátní úrovni.
Jeden nejmenovaný představitel Tálibánu ale ve čtvrtek uvedl, že ženám bude nabídnuta možnost se zapojit do státní správy.
Tálibán se současně snaží získat širší podporu
Ve středu jednal v Kábulu Anas Hakkání, vysoký představitel sítě Hakkání, která tvoří významnou složku Tálibánu, s bývalým prezidentem Hamídem Karzáím, který stál v čele země do roku 2014. Jednání se účastnil i bývalý ministr zahraničí a předseda Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh. Sešli se v Abdulláhově domě.
Jako možný vůdce Afghánistánu se vynořil Baradar
S oběma bývalými představiteli afghánského vedení jednal už v pondělí vysoký představitel Tálibánu Amir Chán Mutaki. Karzáího poradce Gul Rahmán Kazi k jednání uvedl pro televizi TOLO: „Diskuse se týká toho, jak by mohla být ustavena inkluzivní vláda akceptovaná všemi Afghánci.”
Hákkání, označovaná v USA narozdíl od Tálibánu za teroristickou organizaci, stála za nejhoršími útoky v zemi v druhé dekádě. Jeden z jejích vůdců Siradžuddín Hakkání je mezi třemi zástupci vůdce Tálibánu Hajbatulláha Achúndzády. Ten by se měl stát prezidentem země, ale zemi by měla vést rada.
Ne všichni se Tálibánu podvolili. Jedna malá provincie vyhlásila odboj
Viceprezident se odmítl vzdát
Tálibán ovládl většinu země kromě údolí Pandžšír. Tam se zřejmě stáhl viceprezident Amrulláh Sálih, který prohlásil na Twitteru, že by se „za žádných okolností nesklonil před teroristy z Tálibánu“. Po útěku prezidenta Ašrafa Ghaního se prohlásil prezidentem. V oblasti působí odpůrci Tálibánu navazující na odkaz Ahmada Šáha Masúda, který stál v čele Severní aliance a jehož zabili těsně před útoky z 11. září dva operativci al-Káidy.
„Nemohu říci, že Tálibán vyhrál válku. Byl to jen Ašraf Ghaní, kdo předal moc po zrádných rozhovorech s Tálibánem,“ řekla afghánský velvyslanec v Tádžikistánu generálplukovník Záhir Aghbar, který slíbil, že se Pandžšír stane základnou pro ty, kdo budou chtít bojovat proti Tálibánu.
Ghaní utekl do Spojených arabských emirátů. Mnozí Afghánci ho proto považují za zrádce a afghánské velvyslanectví v Tádžikistánu vyzvalo Interpol, aby na něj vydal mezinárodní zatykač pro krádež státních peněz.
Prezident Ghaní z Kábulu prchal s hromadou peněz, tvrdí ruští diplomaté
Ghaní ve vzkazu na videu uvedl: „Nyní jsem v Emirátech, abych zastavil toto krveprolití a zmatek.” Zdůraznil, že utekl s padesáti lidmi ze své kanceláře, když byl v neděli obklíčen prezidentský palác navzdory slibu Tálibánu, že nevstoupí do Kábulu. Dodal, že „nemá žádný zájem“ zůstat v exilu. „Aktuálně jednám o návratu do Afghánistánu,“ dodal. Krádež peněz popřel s tím, že si nestačil ani přezout boty, vzít dokumenty a osobní počítač.
Tajemnice amerického ministerstva zahraničí Wendy Shermanová k jeho útěku do Emirátů uvedla: „Jeho osoba už nemá v Afghánistánu žádnou váhu.”