Článek
Šéfredaktoři známých moskevských i regionálních médií požadují změnu zákona, který se podle nich zneužívá k výběrovému tlaku na jednotlivá média a novináře.
Prezidentu Vladimiru Putinovi počátkem měsíce navrhli, aby zapsání na černou listinu „bylo podmíněno soudním rozhodnutím, aby zákon jasně stanovil definici ,politické‘ a ,lobbistické‘ činnosti, aby ministerstvo spravedlnosti během soudního řízení uvádělo, v čím zájmu měl novinář nebo redakce působit, a toto tvrzení také dokázalo“.
Proruští trollové podle Britů cílí na diskuse pod články západních médií
Šéfové redakcí dále žádají, aby stát stanovil maximální hranici pro financování médií zahraničním kapitálem ve výši 30 procent, která by zaručovala, že novináři z vydavatelství splňujících kritéria nebudou pranýřováni.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že se v Kremlu budou návrhy zabývat.
Chodorkovského média končí. Úřady je blokují
Na seznamu ministerstva spravedlnosti je od loňské novely zákona už 18 redakcí, 25 novinářů včetně Ludmily Savické, Lva Ponomarjova a Sergeje Markelova. V srpnu k nim přibyla televize Dožď, která měla ještě počátkem června svého stálého kremelského zpravodaje. Damoklův meč visí nad vlivným deníkem Novaja gazeta. Mezi prvními se na seznam dostala také v Česku registrovaná tisková agentura Medium-Orient, zakladatelka Caucasus Times.
Označení, které přiděluje ministerstvo spravedlnosti, vede předně k ekonomické likvidaci médií. Kvůli povinnému doplnění každého článku formulkou „materiál byl vytvořen zahraničním agentem“ přicházejí o inzerci, a tudíž i o příjmy. Značně také ztěžuje samotnou žurnalistickou činnost a znemožňuje novinářům ucházet se o místa ve státní správě.