Článek
"Je to mnoho materiálu, který není moc důležitý. Jsou tam možná dvě tři stránky důležitých informací," popsal pro agenturu AP Michael Exner, který údaje analyzuje.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Materiály nicméně ukazují, že jako poslední vyslal boeing automatickou žádost o obnovení satelitních signálů, tzv. elektronických potřesení rukou. Podle australských leteckých úřadů byla žádost odeslána v důsledku předchozího elektrického výpadku. To „mohlo být vyvoláno vyčerpáním paliva“.
Malajsijské úřady nezpracované údaje zveřejnily společně se společností Inmarsat, která provozuje rozsáhlou satelitní síť.
Úřady jsou přesvědčeny, že se boeing při letu na sever nad Thajským zálivem stočil, přeletěl západním směrem přes malajsijskou pevninu a po zmizení z radaru severně od Sumatry nakonec spadl do oceánu. Po jeho troskách se ale dosud marně pátrá. Není jasné, co zapříčinilo vychýlení z kurzu, komunikační zařízení na palubě ale bylo vypnuto. Boeing pak letěl ještě šest hodin.
Podle jedné z konspiračních teorií letěl stroj západo-jihozápadně a přistál na britském atolu Diego García, kde mají Spojené státy vojenskou základnu. Podle expertů to zveřejněná hrubá data vylučují.
Jak boeing komunikoval |
---|
Satelitní komunikace, z níž odborníci vycházejí, probíhala mezi satelitními komunikačními zařízeními boeingu, pozemní stanicí Inmarsatu v Perthu a satelitem firmy. U každého přenosu z letadla zaznamenala stanice údaje časové (burst timing offset) a frekvenční (burst frequency offset). |
V prvním případě se měří, jak dlouho trvá, než signál „oběhne kolečko“ od pozemní stanice k satelitu a letadlu a zpět. Z časových údajů se pak dá spočítat vzdálenost mezi satelitem a letadlem. |
Údaje o frekvencích přenosu pomohly s odhadem rychlosti a směru letu. Odborníci srovnali očekávanou četnost signálů a skutečný stav, jak ho zaznamenala pozemní stanice. |