Nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij hájí v Haagu brutální postup proti Rohingům

„Gambie bohužel soudu prezentovala klamný a neúplný obrázek situace v Arakanském státě,” řekla Su Ťij, když hájila postup armády v oblasti ve druhé polovině roku 2017, který si vyžádal tisíce obětí a kvůli němuž uteklo z Barmy do sousedního Bangladéše na 700 000 Rohingů.

Násilí označila za „vnitřní ozbrojený konflikt, který vyvolaly útoky na policejní stanice“. Barma od počátku uváděla, že armáda zasáhla poté, co radikální muslimští Rohingové z Armády spásy arakanských Rohingů (ARSA), známé také jako Haraka al-Jakin, zaútočili na 24 policejních stanic a jednu vojenskou základnu.

První střety si vyžádaly sedmdesát mrtvých, počty ale rychle narůstaly, když zasáhli další vojáci a operace proti útočníkům se zvrhla v masové útoky na Rohingy podnikané armádou, milicemi i místními buddhisty.

Su Ťij přiznala, že použití nepřiměřené síly na straně bezpečnostních složek nelze vyloučit. Ujišťovala, že pokud se vojáci dopustili válečných zločinů, „budou jejich pachatelé stíháni“. Někteří už byli odsouzeni, ale v květnu bylo předčasně propuštěno sedm vojáků odsouzených za zabití deseti rohinžských mužů a chlapců, uvedla stanice BBC. Barmská vůdkyně zdůraznila, že sama nemá armádu pod kontrolou, ale vyšetřovatel OSN jí přesto připsal spoluvinu.

Su Ťij připustila, že došlo „k vysídlení mnoha lidí“. Odmítla, že by šlo o genocidu: „Záměr genocidy nemůže být jedinou hypotézou.” Na podporu tohoto názoru uvedla, že za balkánských válek po rozpadu Jugoslávie nebyly etnické čistky taky označovány za genocidu: „Mezinárodní justice odolala pokušení použít tuto právní klasifikaci, protože specifický záměr úplně nebo částečně zničit pronásledovanou skupinu nebyl přítomen.“

Podle vyšetřovatelů OSN však tažení barmské armády představovalo etnickou čistku, kterou provázelo masové vraždění a znásilňování a vypalování domovů muslimských obyvatel.

Su Ťij zdůraznila, že se Myanmar zavázal přijmout vyhnané Rohingy a zajistit jim bezpečnost, a vyzvala soud, aby zbytečně neeskaloval situaci. Většina uprchlíků však o návrat nemá kvůli strachu zájem. Bangladéš plánuje přesunout do Barmy asi sto tisíc Rohingů, kteří uprchli. Proti jsou humanitární organizace.

Ze snahy vyhladit muslimské obyvatelstvo Barmu v listopadu obvinila Gambie. Malá muslimská africká země tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států.

„Všechno, oč žádá Gambie, je, abyste řekli Myanmaru, aby skončil s tímto necitelným zabíjením, aby přestal s barbarskými činy, které pokračují a šokují naše kolektivní svědomí, aby skončil s genocidou vlastních lidí,“ řekl před soudem gambijský nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti Abubacarr Tambadou, který navštívil jeden z uprchlických táborů Rohingů v Bangladéši, kde slyšel o zabíjení, znásilňování a mučení.

Podle Gambie bylo jasné, že při zásazích je „záměrem zničit Rohingy jako skupinu“. Uvedla, že „široké a systematické vyčišťovací operace“ proti Rohingům začaly už v říjnu 2016 a v srpnu 2017 jen vyvrcholily.

Gambie žádá o uplatnění dočasných opatření na ochranu Rohingů, protože na finální verdikt se může čekat dlouhé roky. Soud musí rozhodnout, zda Barmě šlo o to zničit alespoň část menšiny Rohingů, kterou země ani neuznává. Verdikt není právně vymahatelný, ale mohl by vést k uvalení sankcí na stát i jeho vedení a poškodit obraz Barmy.

Su Ťij upozornila, že kořeny napětí sahají do minulosti staré staletí. Ve středověku v dnešním Arakanském státu probíhala hranice mezi oblastmi obývanými buddhisty a muslimy. K vyhrocení konfliktu došlo za druhé světové války, když Barmu, která byla v té době britskou kolonií, dobyli Japonci. Mnoho buddhistických Barmánců je vítalo jako osvoboditele z britského jha, což ještě zesílilo, když v srpnu 1943 Japonsko formálně udělilo Barmě samostatnost a vůdcem loutkového státu se stal nacionalista Bha Mo.

Naopak muslimové Japonce nevítali a bojovali proti nim na straně Britů. Situace se zhoršila v roce 1944, kdy Japonci zahájili tažení na Indii, v čemž měli podporu buddhistických Barmánců, jimž vadilo, že bohatí Indové v zemi ovládají obchod.

Když získala v roce 1948 Barma nezávislost, uprchlí Rohingové se vraceli. Muslimové dostali v parlamentu početné zastoupení, což souviselo s jejich podílem na boji proti Japoncům. Po vojenském puči v roce 1962 ale o své pozice přišli, protože v jeho čele stáli buddhističtí armádní velitelé.

Situace je v Arakanském státě napjatá od roku 2012, kdy tam propukly střety mezi buddhisty a muslimy, jejichž obchody byly vypalovány.

Někdejší barmská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v Barmě strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané barmskou armádou na Rohinzích neodsoudila. Objevily se i hlasy, které požadovaly, aby jí byla odebrána Nobelova cena míru.

Podle OSN muslimská menšina v Barmě čelí perzekuci po desetiletí, úřady převážně buddhistické země Rohingy neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.

Jednání ohledně postupu barmské armády bude u soudu OSN, který urovnává spory mezi zeměmi, pokračovat ještě ve čtvrtek.