Článek
Plicní oddělení nemocnice bylo zaplněné už 10. ledna, řekl BBC doktor, který neuvedl své jméno: „Vymklo se to kontrole, začali jsme propadat panice.“ I když přibývalo nakažených, vedení nemocnice jim neumožnilo nosit roušky a zakázalo jim s kýmkoli o situaci mluvit.
„Každý věděl, že se to přenáší mezi lidmi, i blázen by to věděl. Tak proč nic neříkali?“ ptá se v dokumentu doktor a dodává: „Měli jsme kvůli tomu vztek.“
Koronavirus z Wu-chanu se přenáší z člověka na člověka. Už má čtyři oběti
Že je nemoc přenosná mezi lidmi, přiznala Čína až 20. ledna 2020. Americký virolog Ian Lipkin řekl BBC, že ho loni po Novém roce kontaktoval ředitel Čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemoci George Gao. To už se objevily zprávy, že se virus ve Wu-chanu šíří. Gao mu tehdy řekl, že Číňané už virus popsali a že není vysoce nakažlivý.
Tehdy ale znali jen části sekvencí RNA viru. „Nemyslím si, že by šlo o licoměrnost. Myslím si, že se mýlil,“ dodal Lipkin. Gao však nikdy chybu nepřiznal a pro dokument se odmítl vyjádřit.
Mlžení čínských úřadů
Čínské vedení sice vědělo, že by mohlo jít o pandemii, ale lidem řeklo, že riziko je nízké. Peking odkládal i zveřejnění celého genetického kódu viru, dokud to navzdory nařízení neudělal na internetu profesor Čang Jong-čen.
Genom přečetl 5. ledna a věděl, že je z 80 procent podobný viru SARS, tedy že je nebezpečný, řekl časopisu Time. Kontaktoval proto ministerstvo zdravotnictví a 8. ledna přijel do Wu-chanu, kde mluvil se zdravotnickými představiteli: „Měl jsem dva závěry. Za prvé, že je to virus blízký SARS, a za druhé, že se přenáší přes dýchací cesty.“
Do Wu-chanu dorazili experti WHO, budou pátrat po původu koronaviru
Po návratu do Šanghaje se chystal do Pekingu na další jednání. Před odletem mu volal profesor Edward Holmes Univerzity v Sydney, který žádal, aby mu povolil zveřejnit genom. „Požádal jsem ho, aby mi dal minutu na rozmyšlenou. Pak jsem řekl ok,“ uvedl Čang. Čína ale ani po zveřejnění genomu nezměnila přístup a informace si nechávala pro sebe.
Jeden z ředitelů Světové zdravotnické organizace, profesor Laurence Gostin, který na georgetownské univerzitě vede katedru zdravotnického práva, si je jist, že Čína selhala při včasném informování o existenci viru, což je podle něj porušení mezinárodních zdravotnických pravidel. Opakuje se podle něj situace z roku 2003, kdy Peking selhal při informování o epidemii SARS. „Země má povinnost odpovědět na dotazy WHO pravdivě, plně a transparentně a já si nemyslím, že se to stalo,“ pravil Gostin.
Za koronavirus nemůžeme, tvrdí Čína a ukazuje prstem na Itálii
Podle uniklého audia z jednání WHO jeho představitelé hovořili o tom, jak bez ustání zkoušeli získat aktualizované údaje z Číny. „Říkat, že tu není důkaz o přenosu z člověka na člověka, nestačí. Potřebujeme vidět data, abychom byli schopni zjistit geografické šíření v čase,“ řekl na jednom zasedání šéf krizového oddělení WHO Michael Ryan. Čína ale svůj přístup nikdy nezměnila, loni dlouho bránila expertům WHO, kteří pátrají po původu viru, přijetdo Wu-chanu. Umožnila to až letos.
Lékař z wu-chanské nemocnice v pořadu nazvaném 54 Days, což je počet dnů, které uplynuly od zjištění prvního případu do uvalení karantény na celý Wu-chan, dodal, že během několika týdnů se ve městě objevily stovky a možná i tisíce podezřelých případů nákazy koronavirem. Lékaři ale neměli jak to potvrdit nebo o podezření na tuto diagnózu v rámci nemocničních struktur informovat. Oficiálně bylo v té době uváděno jen 41 případů.
Wu-chan byla nakonec uzavřen 23. ledna a tamní ústřední nemocnice tehdy denně přijímala 2500 nakažených. „Byli tam pacienti, kteří nemuseli umřít, ale nebylo nic, co bychom pro ně mohli udělat. Lékařské zdroje tam byly tehdy omezené,“ uvedl lékař a dodal: „Jsem přesvědčen, že je potřeba si zapamatovat skutečnou historii. Potřebujeme se poučit z těchto lekcí, aby se to znovu neopakovalo.“
Ve wu-chanské nemocnici se nakazilo 200 zdravotníků a několik jich zemřelo. Mezi nimi i lékař Li Wen li-ang, který navzdory zákazům o nemoci informoval.