Neonacistů je po světě hodně – a budí obavy

Mnohde operuje s tzv. rasovou předurčeností, tedy tezemi, k čemu jsou ta či ona rasa či národ „povolány“. Jejich symbolika často stylizovaně odkazuje na hitlerismus.

Mnozí američtí neonacisté tak šíří nenávist vůči černochům, Latinoameričanům, Asiatům a Židům. A prosazují názor, že „bílá rasa“ musí zůstat „čistá“ – je předurčena k vládnutí. Němečtí neonacisté upřednostňují „pokrevně čisté Němce“ a stejně jako krajní pravice v jiných evropských zemích jsou ostře proti cizincům s argumentem, že „berou domácím práci“.

Nejznámější takovou německou extremistickou stranou je NPD. Vznikla v roce 1964 jako pravicová partaj vycházející z nacionalistické a revanšistické ideologie. Podle řady politologů i historiků vykazuje programovou a i názorovou blízkost k někdejší NSDAP.

NPD sleduje ideu národního společenství a příslušnost ke společenství definuje podle rasových kritérií. Národ vidí jako etnicky a rasově homogenní jednotu a podle slovníku NPD nemůže být Němcem, kdo není bílý. NPD je pro autoritářský stát. Ten má např. prosadit „vůli národního společenství“, hranice státu z roku 1937 a změnit hodnocení nacistické éry.

Hned po založení měla NPD nemálo sympatizantů právě z řad bývalých členů NSDAP, což se ve druhé polovině 60. let ukázalo i při zemských volbách – v sedmi zemích původní SRN překročila pětiprocentní hranici potřebnou k získání poslaneckých míst.

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 její vliv upadl, teď je jen v zemském sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Má ale jednoho europoslance.

Německá kontrarozvědka ve zprávě z roku 2012 konstatovala, že činnost NPD sleduje cíle „neslučitelné s demokratickými a státoprávními principy obsaženými v německé ústavě. Ideologické pozice strany jsou výrazem pravicově extremistického pohledu na svět“. Už v roce 2003 se spolkové země snažily dosáhnout u Ústavního soudu v Karlsruhe jejího zákazu.

Nepodařilo se. Soud bral v potaz, že ve vedení NPD byli i tzv. důvěrníci kontrarozvědky, kteří mohli ovlivňovat politiku strany. Dnes usilují země znovu o zákaz NPD a soudci zase žádají důkazy, že tzv. důvěrníci už ve vedení strany nejsou.

Vedle NPD působí v Německu i skupiny a organizace s podobným zaměřením, při čemž některé sahají i k násilnostem. Podle úřadů funguje v SRN kolem 170 tzv. kamarádství, jež sledují podobné cíle s NPD.