Článek
Německé ministerstvo obrany už v roce 2010 pozůstalým po obětech vyplatilo dohromady 430 000 dolarů (přes 8,5 miliónu Kč) v rámci humanitární pomoci. Berlín už tehdy odmítal, že by vyplacené peníze byly formou odškodného a popíral, že by pomoc byla přiznáním právní odpovědnosti. [celá zpráva]
Žalobu v civilním procesu podali podle agentury DPA otec dvou synů, kteří při bombardování přišli o život, a ovdovělá matka šesti dětí, které při náletu přišly o otce. Muž žádá odškodnění ve výši 40 000 eur (přes milión korun), žena 50 000 eur.
"Kvůli tomuto barbarskému zločinu mnoho sirotků a vdov přišlo o své živitele a mnoho matek o své děti," řekl právník rodin Karim Popal.
Německo jakožto zaměstnavatel tehdejšího velitele je podle něj povinno uhradit odškodné a bolestné. Nálet podnikly americké letouny, ale objednal je německý velitel, který měl i k dispozici záběr z kamery letadla F-15E, na nichž byli vidět lidi. I přesto útok nařídil, aniž by si ověřil, zda u cisteren, kterých se zmocnil Tálibán, nejsou náhodou civilisté. Spoléhal se jen na tvrzení afghánského informátora, že jde o táliby. [celá zpráva]
Kvůli tomu, že německá vláda tajila skutečný dopad útoku na civilní oběti, musel koncem listopadu 2009 odejít ze své nové funkce ministra práce Franz Josef Jung. Ten byl do října 2009 ministrem obrany.
Aféra stála místo i německého náčelníka generálního štábu Wolfganga Schneiderhana [celá zpráva], stejně jako státního tajemníka na ministerstvu obrany Petera Wicherta.