Nehoda tankeru u Filipín je přírodní pohroma

Plavidlo MT Princess Empress se potopilo 28. února u centrální provincie Oriental Mindoro ležící asi sto čtyřicet kilometrů od hlavního města Manily. Oblast je známá pro svou turistickou atraktivitu a pestrý podmořský život. Na rozbouřeném moři měl tanker údajně problémy s motorem.

Celou dvacetičlennou posádku se podařilo zachránit díky jiné nákladní lodi, ropa z potopeného tankeru se ovšem dostala až na pobřeží do desítek vesnic a pláže pokryl páchnoucí a nebezpečný kal.

Podle mořských vědců z Filipínské univerzity by únik ropy mohl zasáhnout přes 36 000 hektarů korálových útesů. Varovali, že je ohrožen také průliv Verde Island Passage, který je známý pro svou nejvyšší koncentraci biodiverzity na celé planetě.

Korálové útesy, jež jsou aktuálně v ohrožení, jsou domovem obrovského množství živočichů. Svou druhovou pestrostí mnohdy dokonce překonávají i deštné pralesy. Jejich zánik by proto znamenal obrovskou ztrátu pro mořskou biodiverzitu.

Minulý týden místní média uvedla, že se situace odráží i na zdravotním stavu obyvatel. Lidé z vesnic i pracovníci vyslaní do postižených oblastí si stěžují na nevolnosti. Vdechování výparů topného oleje může způsobit nevolnost, bolesti hlavy nebo, u přímého kontaktu s pokožkou, i svědění a puchýře.

Oblíbená turistická střediska se již potýkají se zrušenými rezervacemi během hlavní sezony. Kalamita ovšem postihla i místní obyvatelstvo pro zákaz rybaření v zasažených vodách. Právě rybářský průmysl je pro ekonomiku místních naprosto klíčový.

Filipínští zákonodárci po společnosti Reield Marine Services, které tanker patřil, požadují okamžitou finanční pomoc zasaženým komunitám. Během slyšení v senátu se ukázalo, že tanker zřejmě vyplul i bez aktualizovaného certifikátu pro provoz. Proto společnosti nemusí být přiznáno pojistné odškodnění. Vina katastrofy může být také přiznána pracovníkům, kteří vyplutí povolili.

V úterý filipínské ministerstvo životního prostředí uvedlo, že se stále snaží zastavit únik ropy z potopeného plavidla. Zatím ale nejvíce pomohly improvizované výložníky z lalangu válcovitého a kokosových palem. Tyto přírodní materiály jsou momentálně v zasažených oblastech dobře dostupné.

Zatím největší ropná kalamita na Filipínách byla zapříčiněna únikem z podmořského potrubí v roce 2013. Skvrna dosáhla velikosti tři sta kilometrů čtverečních a celkem do Manilského zálivu uniklo na půl milionu litrů nafty.