Článek
Aliance v polovině dubna oznámila, že se z Afghánistánu začne stahovat od 1. května, tedy od stejného data jako americké jednotky. V rámci mise NATO působí v Afghánistánu také čeští vojáci.
„Stahování začalo. Jedná se o spořádaný, koordinovaný a uvážený proces. Absolutní prioritou je bezpečí našich jednotek v každé fázi a přijmeme veškerá opatření k zajištění bezpečí našich lidí,” uvedl podle agentury mluvčí. „Jakýkoliv útok Tálibánu během stahování vyvolá ráznou odezvu. Předpokládáme, že stažení dokončíme za několik měsíců,” dodal.
Americký ministr zahraničí připustil nebezpečí odchodu z Afghánistánu
NATO oznámilo záměr stáhnout svoje vojáky v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena ukončit přítomnost amerických vojsk v Afghánistánu do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do země původně zahájily.
Ministři obrany a zahraničí aliančních zemí se v dubnu shodli, že odchod vojsk zahájí 1. května. USA se původně zavázaly v mírové smlouvě s povstaleckým hnutím Tálibán zemi do začátku května zcela opustit, Biden nicméně tento termín domluvený za jeho předchůdce Donalda Trumpa o několik měsíců posunul, proti čemuž se hnutí ohradilo.
Zeman: Odchod z Afghánistánu je chyba
Spojené státy nicméně na Tálibán opakovaně naléhají, aby dodržel svou část dohody, podle níž nesmí území Afghánistánu sloužit jako základna pro jakékoliv útoky vůči USA či jejich spojencům.
9500 tisíc vojáků z 36 zemí
Podle AFP je nyní v Afghánistánu asi 9 500 zahraničních vojáků z 36 zemí, které jsou členy NATO nebo jejich spojenci. Podle vyjádření mluvčí generálního štábu ČR Magdaleny Dvořákové z poloviny dubna má česká armáda v Afghánistánu asi 60 svých příslušníků.