Článek
Nebylo to zemětřesení, na které jsou Japonci běžně přivyknutí. Jeho síla překvapila i místní důchodce, kteří jich za svůj život pamatují vskutku nemalou porci. Čtyřiasedmdesátiletá obyvatelka města Nanao, Nobuko Sugimoriová, popsala, že ve svém životě nezažila ani vzdáleně podobně silné zemětřesení.
„Snažila jsem se udržet televizi, aby se nepřevrátila a nespadla, ale nedokázala jsem udržet pořádně ani sama sebe, abych nevlála ze strany na stranu,“ popsala penzistka otřesy, které její domovské město Nanao zasáhly skutečně velmi silně a napáchaly nemalé škody.
Trosky v ulicích japonského Nanaa po zemětřeseníVideo: Reuters
Rozlámané silnice
Největším problémem se zdají být 24 hodin po samotném zemětřesení přerušené silniční komunikace, které rozpraskaly doslova jako tabulky čokolády, což znemožnilo záchranářům rychlý přístup do nejhůře zasažených míst. Nicméně navzdory tomu, že v úterý ráno stoupl počet obětí na tři desítky, Japonci si dobře uvědomují, že zemětřesení této síly s epicentrem přímo pod obydlenou oblastí by mohlo způsobit daleko větší ztráty na životech.
Následky zemětřesení ve městě Vadžima, kde došlo i k menšímu požáru.
Srovnávat různá zemětřesení bývá trochu zavádějící, ale loňské v Turecku mělo sílu 7,8 stupně Richterovy stupně a následné druhé zemětřesení o 100 kilometrů jižněji, v Sýrii, pak 7,5 stupně. Šlo tedy teoreticky o srovnatelně silná zemětřesení. A ač samozřejmě do počtu obětí vždy hovoří významně to, v jaké hloubce k zemětřesení dojde, hustota osídlení či denní doba, japonští záchranáři konstatují stěžejní věc: „Velké množství domů je vážně poškozených, ale zřítilo se jich jen velmi málo.“
Šindó místo Richterovy stupnice
Japonci nepoužívají pro nás tradiční Richterovu stupnici pro vyhodnocování síly zemětřesení. Japonská meteorologická agentura používá speciální seismickou škálu „šindó“, která měří intenzitu zemětřesení v zasažených obydlených místech, zatímco Richterova stupnice zaznamenává energii vypuštěnou zemětřesením v jeho epicentru.
Šindó může mít hodnoty od nuly do sedmi. Při novoročním zemětřesení hlásilo šindó v prefektuře Išikawa sedmičku.
Za zřícením budov stojí ve většině případů masivní sesuvy půdy. Většina jich však odolala, což výrazně snížilo ztráty na životech.
Záběry škod jsou působivé. Zničené silnice, mosty a masivní sesuvy půdy. Většina budov však stojí. A ve velkých městech, jako je hlavní město prefektury Kanazawa, se navzdory škodám život začíná vracet do normálu. To je sto let poté, co tzv. velké zemětřesení v Kantó (o údajné síle 7,9 stupně Richterovy stupnice) roku 1923 připravilo v Japonsku o život přes 140 tisíc osob, neskutečný inženýrský úspěch.
Muž prochází okolo poškozené svatyně ve městě Udžima.
Počet obětí zemětřesení v Japonsku již stoupl na pět desítek, země se dál chvěje
