Hlavní obsah

Náš „mírový“ jaderný program se může změnit, pohrozil Izraeli íránský velitel

Írán by mohl pozměnit svou „jadernou doktrínu“, řekl velitel Íránských revolučních gard pro jadernou bezpečnost Ahmad Haghtalab. Teherán dosud vždy trval na tom, že je jeho jaderný program jen pro „mírové účely“. Tato rétorika se tedy mění v reakci na izraelskou hrozbu odplatou za raketový a dronový útok Íránu z 13. dubna na jeho území.

Foto: Profimedia.cz

Nafukovací podobizna nejvyššího vůdce Íránu, ájatolláha Sajjida Alího Chameneího, s jadernou zbraní na protestu v Mnichově

Článek

Útok Teheránu byl přitom oficiálně odplatou za údajně izraelský útok na budovu ambasády v syrském Damašku, při kterém podle agentury Reuters zahynulo několik vysoce postavených představitelů Revolučních gard. Izrael se k němu oficiálně nepřiznal, ačkoliv již rozporoval, že by byl útok vedený na diplomatický komplex.

„Hrozby sionistického režimu proti íránským jaderným zařízením mohou vést k tomu, že znovu zvážíme naši jadernou doktrínu a odkloníme se od dřívějších uvážení,“ řekl Haghtalab polooficiální íránské tiskové agentuře Tasnim.

Rozhodující slovo v íránském jaderném programu má nejvyšší vůdce země, ájatolláh Sajjid Alí Chameneí. Západ Teherán dlouhodobě podezírá, že má program vojenské účely. Chameneí výrobu jaderných zbraní už na začátku tisíciletí oficiálně zakázal fatvou, ale není to poprvé, co Írán naznačil, že by od tohoto zákazu mohl ustoupit. Naposledy to veřejně v roce 2021 řekl tehdejší ministr zpravodajství Mahmoud Alavi, podle něhož k tomu Teherán nutí „západní tlak“.

Írán ve strachu z izraelské odvety stahuje velitele ze základen v Sýrii

Blízký a Střední východ

„Pokud chce sionistický režim podniknout kroky proti našim jaderným střediskům a zařízením, jistě a kategoricky odpovíme pokročilými raketami proti jejich vlastním jaderným zařízením,“ hrozil Izraeli dál Haghtalab.

Teherán a Washington dlouhodobě nepřímo jednají o obnovení Íránské jaderné dohody z roku 2015, ale tato jednání už od roku 2022 váznou na mrtvém bodě. Zmiňovaná dohoda měla Íránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně a Teherán v jejím rámci musel přijmout omezení svého jaderného programu a rozsáhlé inspekce OSN. Výměnou za to by byly proti státu zrušeny sankce OSN, Evropské unie a USA.

Od této dohody, jež stanovila maximální obohacení íránského uranu na 3,67 %, odstoupil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump s vysvětlením, že mu přišla vůči Teheránu příliš štědrá. Podle generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho nyní Írán uran obohacuje až na 60 %, což je mnohem více, než co vyžaduje komerční jaderné využití. Na výrobu jaderné zbraně je ovšem potřeba uran s podílem izotopu 235 85 % a více.

Na Írán dopadnou nové sankce, shodli se lídři zemí EU

Evropa

Výběr článků

Načítám