V Hongkongu se lidé zabíjejí kvůli návrhu zákona o vydávání do Číny

Smrt mladé ženy je čtvrtou sebevraždou, která byla v Hongkongu spáchána během posledních tří týdnů a našel se při ní vzkaz či odkaz na nynější politickou krizi.

„Připadám si bezmocný. Nevím, proč to udělala, proč si vzala život,” řekl její šestadvacetiletý přítel Dennis, „cítím lítost a jen doufám, že se o něco podobného nepokusí další obyvatelé Hongkongu.”

Na smutečním shromáždění na místě, kde žena zemřela, se sešli k modlitbě sousedé i cizí lidé. Přinášeli květiny, které pokládali kolem blikajících čajových svíček. Truchlení je v Hongkongu tradičně soukromou záležitostí, tyto sebevraždy ale vyvolaly veřejné projevy smutku. Někteří začali obětem říkat ”mučedníci”, protože podle nich zemřeli za svou věc.

Už 15. června se skokem z budovy nedaleko hongkongského parlamentu zabil pětatřicetiletý muž ve žluté pláštěnce. Policie se mu snažila sebevraždu několik hodin rozmluvit, ale marně. Jeho žlutý plášť s nápisem ”Carrie Lamová vraždí Hongkong” – odvolávající se na správkyni Hongkongu – se stal symbolem protestů. Objevuje se na uměleckých dílech a plakátech podporujících protesty a lidé jeho kopie nosí v ulicích během demonstrací a pochodů.

Podle hongkongských psychologů jde o znepokojivou situaci. Pokud se nenajde nějaké řešení, obávají se, že mohou následovat další sebevraždy napodobující tyto ”mučedníky”.

„Myslím, že je to asi poprvé, co jsme v Hongkongu svědky něčeho takového,” řekla klinická psycholožka pracující pro hongkongský Červený kříž Eliza Cheungová. „Dělá nám starosti glorifikace smrti některých protestujících, především na sociálních sítích. To by mohlo představovat rizikové faktory zejména pro ty, kdo už mají nějaké psychické problémy,” dodala.

Podle odborníků mívá sebevražda jen zřídka jediný spouštěč, není ovšem pochyb o tom, že hongkongské protesty představují pro obyvatele značnou psychickou zátěž.

Krizová linka, kterou provozuje nezisková organizace The Samaritan Befrienders, zaznamenala v souvislosti se zákonem o vydávání nárůst počtu hovorů. Od března do konce května přijali jen osm volání. V červnu se jejich počet zvýšil na 36 a během prvních pěti červencových dní už jich bylo 18. Obdobná služba provozovaná Červeným křížem přijala od 12. června do 3. července 99 telefonátů.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila v úterý návrh zákona o vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny za „mrtvý”. Příprava kontroverzní normy, která vyvolala statisícové protesty a politickou krizi, byla podle ní „naprostým selháním” místní vlády. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

Kvůli návrhu plní od června ulice Hongkongu davy demonstrantů při největších protestech od předání bývalé britské kolonie pod nadvládu Číny v roce 1997. Kritici jsou přesvědčeni, že by zákon narušil právní nezávislost poloautonomního regionu. Lamová proto již v červnu pozastavila proces jeho schvalování, demonstranti však požadují jeho úplné zrušení.

„Opakuji zde, že takový plán neexistuje. Ten návrh je mrtvý,” řekla na tiskové konferenci správkyně částečně autonomní čínské provincie. Podle agentury AP však není jasné, zda hovořila pouze o snaze předložit upravené znění návrhu, či zda její slova zaručují jeho bezvýhradné stažení. Lamová už dříve uvedla, že se zákon projednávat nebude, ale že podobná norma je potřeba. [celá zpráva]

Zákon se začal projednávat poté, co jeden obyvatel Hongkongu zabil svou snoubenku na Tchaj-wanu, kam odjeli, a vrátil se domů. Kvůli absenci zákona ho nelze vydat.

V čele protestů proti zákonu o extradici stojí především mladí obyvatelé Hongkongu, k demonstracím se však v nebývalé míře připojují i lidí z dalších věkových a společenských vrstev. Protestující se obávají, že lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Demonstrace několikrát přešly v násilí, začátkem července protestující dokonce obsadili parlament.