Článek
Hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Louise Moreno-Ocamp obvinil súdánského prezidenta 14. července loňského roku navzdory varování Chartúmu, že obvinění torpéduje mírový proces v Dárfúru. Tehdy byl obviněn i z genocidy.
Mluvčí soudu Laurence Blaironová sdělila, že se soud pokusí předat zatykač súdánské vládě tak rychle, jak to jen půjde, s tím, že bude požadovat jeho zatčení a vydání. Právě ona uvedla, že nejsou žádné důkazy o genocidě.
Umar Bašír popíral od počátku svou vinu ve všech bodech a sdělil, že zatykač je bezcenný. Súdán ICC neuznává. Předloni odmítl vydat soudu ministra vnitra a humanitárních záležitostí Ahmada Harúna a velitele milicí Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána. V současné době ho nemá kdo zatknout, mírové jednotky OSN a Africké unie v Súdánu nemají k zatčení prezidenta mandát, uvádí AP.
„Nevhodné rozhodnutí ICC vytvoří nebezpečný precedens pro systém mezinárodních vztahů a přináší riziko, že bude mít pro Súdán negativní důsledky,“ reagoval na vydání zatykače vyslanec ruského prezidenta Dmitrije Medveděva pro Súdán Michail Margelov. Velmoci v Radě bezpečnosti OSN, na níž je teď rozhodnutí, zda zatykač potvrdí, nemají shodný názor. Pro přísné potrestání Bašíra jsou Spojené státy, Británie a Francie, zatímco další dva členové s právem veta, Čína a Rusko, se stavěly už proti vydání zatykače.
Chystají se protesty
V súdánském hlavním městě Chartúmu je od středečního rána napjatá situace. Všichni čekali na rozhodnutí Haagu. Nyní se za zvýšených bezpečnostních opatření chystají protesty sil vyjadřujících Bašírovi podporu.
Súdánský prezident Umar Hasan Ahmad Bašír
Umar Bašír, který se narodil 1. ledna 1944 a vystudoval vojenskou školu v Egyptě, stojí v čele Súdánu od června 1989, kdy svrhl civilní vládu Sádika Mahdího. V říjnu 1993 rozpustil svoji vládnoucí vojenskou Revoluční radu národní spásy a stal se civilním prezidentem. Do funkce byl opět zvolen v letech 1996 a 2000.
V roce 1996 založil islamistickou politickou stranu Národní kongres (NC), v jejímž čele stojí. Od roku 2004 je armádním generálem.
Na Súdán byly za jeho panování několikrát uvaleny mezinárodní sankce. Poprvé v 90. letech kvůli podpoře terorismu. V té době v zemi žil Usáma bin Ládin. Sankce byly zrušeny po roce 2001.
V únoru 2003 vypukl konflikt v Dárfúru na severozápadě země, kde se vzbouřili místní obyvatelé proti vládě, protože je nechránila před nájezdy arabských milicí.
Bašírovi se podařilo v lednu 2005 ukončit nejdelší občanskou válku na africkém kontinentu, která propukla v roce 1983. Podepsal s povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA) mírovou smlouvu. Jižní Súdán se stal autonomní oblastní de facto nezávislou na Chartúmu.
V Dárfúru panuje humanitární krize. Během pěti let tam zemřelo, nebo bylo zavražděno na 300 000 lidí. Další dva milióny lidí musely opustit domovy. Podle Morena-Ocampa se na organizované násilné kampani proti místnímu černošskému obyvatelstvu podílel státní aparát. Zejména podporoval arabské milice džandžauí, které vyháněly černošské neislámské obyvatelstvo.
