Na straně libyjské vlády bojují islamisté

Sarrádžovi, který nemá armádu, přišly na pomoc milice z měst na západě Libye. Dorazily i z Misuráty, kde mají islamisté silné pozice. Z videí je patrné, že se bojů účastní i bývalí členové teroristické skupiny Ansar šaría, uvedla agentura Reuters. Tu Washington viní, že v roce 2012 zaútočila na americký konzulát v Benghází a zavraždila velvyslance.

Zapojení radikálů opatrně připustila i Sarrádžova mezinárodně uznávaná vláda. „Na obou stranách jsou příslušníci obviňovaní ze zločinů,“ řekl ministr zahraničí Muhammad Sijala, přičemž neupřesnil, zda jde o válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti.

„Panuje tu zjednodušení,“ upozornil jeden z francouzských diplomatických zdrojů. „Není tu jen zloduch Haftar bojující proti hodným dobrým v Tripolisu a Misurátě. Na druhé straně jsou také skupiny jsou napojené na Al-Káidu,“ upřesnil.

Jenže i v Haftarových silách bojuje také několik stovek salafistů a jednoho z jeho velitelů chce stíhat Mezinárodní trestní soud za hromadné popravy v Benghází.

Německý expert Wolfram Lacher ze skupiny SWP upozornil, že zatím tvoří tito lidé na Sarrádžově straně jen drobnou skupinu, která se využívá hlavně v propagandistickém boji. Současně ale varoval: „Tyto elementy představují malinkou menšinu sil, které právě teď bojují proti Haftarovi, ale proroctví by se mohlo vyplnit, takže kdokoli, kdo má zájem předejít mobilizaci džihádistů, by měl mít zájem na tom zastavit teď válku.“

Haftar, který stojí v čele Libyjské národní armády (LNA), má stále podporu svých spojenců - především Egypta a Spojených arabských emirátů, ale také Francie. Stále jsou přesvědčeni, že právě 75letý polní maršál má největší šance ukončit chaos v rozdělné zemi. Pro Francii je Haftarova fungující armáda klíčem k potření radikálů v Sahelu. Francie má 4500 vojáků u průchozí jižní a západní hranice Libye a chce si být jistá, že se ji podaří uzavřít.

„I když Francie představuje politiku v Libyi jako svou, ve skutečnosti více méně následuje Spojené arabské emiráty,“ podotkl expert Jaliel Harchaoui z Clingendeal Institute.

Podpora Francie tak bude zřejmě záviset na počtu civilních obětí a dalších humanitárních dopadech současných bojů.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sísí se o víkendu setkal s Haftarem v Káhiře. V prohlášení „potvrdil egyptskou podporu úsilí bojovat s terorismem“. Zatím ale není jasné, zde Egypt a Spojené arabské emiráty, kde podporovaly v minulosti postup Haftarových vojsk ze vzduchu, nasadí svá letadla i do dalších bojů u Tripolisu.

Odbornice Salma Wardanyová z agentury Bloomberg se domnívá, že by Haftar mohl nakonec Libyi ovládnout, protože stojí v čele nejsilnější ozbrojené skupiny v zemi, ale také kontroluje ropná pole s produkcí miliónu barelů denně. Pokud ovládne Zavíju 50 kilometrů západně od Tripolisu, bude mít pod kontrolou veškerý export ropy.

I když jsou ropná pole daleko od místa bojů, jejich eskalace vystřelila cenu ropy nad 70 dolarů za barel. A pokud by produkce klesla v Libyi na polovinu, asi by cena stoupla nad 80 dolar.