Našli nohu ztraceného horolezce. Na Everestu zmizel před sto lety

Irvine a Mallory byli naposledy viděni 8. června 1924. Malloryho ostatky se našly v roce 1999, ale po Irvinovi se slehla zem až do letošního září, kdy tým horolezců a filmařů objevil nohu v botě a ponožce, na níž bylo našité jeho jméno.

„Zvedl jsem tu ponožku a byla k ní přišitá cedulka s červeným nápisem ‚AC Irvine‘. Doslova jsme tam pobíhali v kruhu a opakovali ‚ty k*ávo‘,“ uvedl filmový režisér Jimmy Chin.

Nalezení Malloryho těla s hlubokými stopami po provazu naznačujícími pád zodpovědělo některé z otázek o úmrtí dvojice horolezců, ale ne všechny. Mallory u sebe například neměl fotografii své ženy, kterou plánoval nechat na vrcholu hory, což by naznačovalo, že se mu s Irvinem opravdu podařilo jej dosáhnout, a to 29 let před Edmundem Hillarym a Tenzingem Norgayem, připomíná deník The Guardian.

Má se za to, že tehdy dvaadvacetiletý Irvine měl u sebe fotoaparát. Mnozí proto doufali, že nález jeho těla by spekulace buď nadobro potvrdil, nebo vyvrátil, ale bohužel se zatím nic víc než jeho noha nenašlo. K objevu konkrétně došlo na ledovci ležícím níže, než byly nalezeny Malloryho ostatky. Nalezenou nohu má momentálně v držení Čínská tibetská horolezecká asociace.

„Sandy byl výjimečná osoba a značně přispěl našemu chápání Everestu a Himalájí. Objev jeho ostatků jeho příbuzným a širší horolezecké komunitě poskytuje element uzavření celé záležitosti a jsme Jimmymu a jeho týmu vděční, že to umožnili a zajistili, že je Sandy v bezpečných rukách,“ řekl k nálezu ředitel britské Královské geografické společnosti profesor Joe Smith.

„Žiji s tímto příběhem od svých sedmi let, kdy mi o záhadě strýčka Sandyho na Everestu řekl můj otec. Když horolezci v roce 1999 našli tělo George Malloryho, stal se ten příběh skutečnějším; a říkala jsem si, jestli bude Sandyho tělo objeveno jako další. O čtvrt století později vypadal nález něčeho nového velmi nepravděpodobně. Když mi Jimmy řekl, že na nášivce na ponožce v botě viděl jméno AC Irvine, přivedlo mě to k slzám. Byla to výjimečná a dojemná chvíle a takovou zůstane,“ uvedla Irvinova praneteř Julie Summersová.