Článek
„Jako lidé, kteří na Tchaj-wanu rozhodují, nemáme jinou možnost, musíme být připravení,“ řekl Wu. „Když čínská vláda říká, že by se nezřekla použití síly a provádí okolo Tchaj-wanu vojenská cvičení, měli bychom spíše věřit tomu, že je to reálná hrozba,“ dodal.
Letadla sice nenarušila přímo vzdušný prostor Tchaj-wanu, jen se k němu velmi těsně přiblížila, ovšem podle Wua jsou takové vojenské akce projevem hybridní války, která má oslabit důvěru v demokracii na ostrově: „Používá dezinformační kampaně a vojenské zastrašování, aby vyvolala silnou úzkost mezi tchajwanským lidem.“
Obvinil Peking, že sponzoruje společnosti zveřejňující nepravdivé příběhy, aby tchajwanskou populaci rozdělil. Jsou mezi nimi i zprávy, které nadsazují počet obětí covidu-19 na ostrově. Podle něj také Čína šíří po síti zvěsti, že USA, které poslaly Tchaj-wanu 2,45 milionu dávek vakcín, se rozhodly očkovat domácí mazlíčky místo toho, aby na ostrov poslaly další dávky.
| Termín asymetrická válka označuje konflikt, ve kterém se výrazně liší vojenské síly jednotlivých válčících stran. Vojensky slabší strana musí tudíž přistoupit k nekonvenční strategii a nalézt jiné způsoby, jakými se svému protivníkovi vyrovnat. |
Wu také upozornil, že pro Peking je Tchaj-wan překážkou v uplatnění jeho neoprávněných teritoriálních nároků na Jihočínské moře: „Je to čínské autoritářství, které se pokouší rozšířit svůj vlastní vliv daleko za svými hranicemi, dokonce na západní polokouli. Chtějí zavést mezinárodní autoritářský pořádek.“
Čína poslala nad Tchaj-wan rekordní počet 28 vojenských letadel
„Musíme se zapojit do asymetrického konfliktu, aby Čína porozuměla, že tu jsou náklady, které by musela zaplatit, jestliže by rozpoutala válku proti Tchaj-wanu,“ dodal Wu.
Čína považuje Wua za tvrdého separatistu
Wu, který je ministrem zahraničí od roku 2018, byl v květnu obviněn Pekingem, že je tvrdý separatista, když na tiskové konferenci uvedl, že by při napadení Čínou měl Tchaj-wan bojovat do posledního dne.
USA darují Tchaj-wanu statisíce dávek vakcíny
„Zastavení tchajwanské nezávislosti je nutnou podmínkou pro udržení mírových vztahů napříč (tchajwanským) průlivem,“ řekla mluvčí čínského ministerstva Ču Feng-lien. „Joseph Wu opakovaně a arogantně provokoval tchajwanskou nezávislostí. My podnikneme všechna nutná opatření, abychom v souladu se zákonem takové tvrdé zastánce tchajwanské nezávislosti vážně potrestali,“ dodala.
Wu na vyjádření reagoval slovy, že je poctěn, že byl napaden komunistickými úřady v Pekingu: „Autoritářství nemůže tolerovat pravdu. Jestliže budou dál říkat, že mě chtějí pronásledovat po zbytek života, tak mi to nedělá žádné starosti.“
Od konce čínské občanské války v roce 1949 mají pevninská Čína i Tchaj-wan vlastní vlády. Peking nahlíží na Tchaj-wan jako na odštěpeneckou oblast, která je součástí Číny, i když komunistická armáda nikdy ostrov neobsadila a komunistická vláda ho nikdy nespravovala. Tchaj-wan se naopak dlouho považoval za jediného zákonného zástupce Číny.
Před 70 lety vyhlásil maršál na Tchaj-wanu Čínskou republiku
V roce 1992 byla nastolena křehká rovnováha, když se obě strany shodly na tom, že je jen jedna Čína, ale každá strana to interpretuje jinak. V roce 2019 vyzval čínský prezident Si Ťing-pchin Tchaj-wan, aby se s Čínou v míru spojil, ale nevyloučil přitom použití síly. Protože Čína v posledních letech tvrdě pronásleduje separatistické tendence, představuje vojenská síla ČLR pro Tchaj-wan přetrvávající hrozbu.
Stávající prezidentka Cchai Jing-wen ale tuto dohodu z roku 1992 odmítá a opakovaně naléhala na Peking, aby uznal nezávislost ostrova.
Čína nacvičuje obklíčení Tchaj-wanu
Wu řekl, že taky nemůže akceptovat sjednocení s Čínou zejména po omezení práv Hongkongu.