Mumifikované tělo z mešity vyvolalo v Íránu velké debaty

Tělo zavinuté v gáze bylo zjevně mumifikováno. To stačilo na spekulace, že patří dávno mrtvému šáhovi Rezovi I. Pahlavímu, zakladateli dynastie Pahlaví svržené islámskou revolucí před 39 lety.

Před mešitou Mohameda šáha Abdolazíma totiž ještě před čtyřiceti lety stávalo mauzoleum této dynastie, v němž byl pohřben pouze Rezá I. Nalezená mrtvola navíc prošla mumifikací, což se v Íránu běžně nedělá. Ví se ale, že když Rezá I. zemřel ve vyhnanství, dopravili jeho tělo do Káhiry a tam ho mumifikovali. V mauzoleu spočinulo až po dlouhých letech.

Hasan Chalíl Abádí, šéf teheránského výboru kulturního dědictví, v rozhovoru s íránskou agenturou ISNA připustil, že by mohlo jít o mumifikované tělo Rezy šáha Pahlavího.

Řekl, že nalezená mumie byla znovu pohřbena a že správa hrobky čeká na vyjádření odborníků. „Přezkoumají ho příslušné instituce,“ dodal k identifikaci mrtvého.

Mluvčí mešity Mohameda šáha Abdolazíma ale tvrdil, že tělo Pahlavímu nepatří. „Všechny pověsti na sociálních médiích, které tvrdí, že mumifikované tělo patřilo Rezovi šáhu, jsou falešné a nepravdivé,“ upozornil.

Podle serveru Iran Front Page bylo tělo odvezeno. Další zdroje z místa tvrdily, že nevědí, co se při obnově hrobky vlastně přesně stalo. Jasné je prý pouze to, že práce nepokračuji, i když se neví, na čí příkaz.

Ozval se také vnuk Rezy I. a syn posledního šáha Rezá Pahlaví, který žije v exilu. Vzkázal na Twitteru íránským úřadům, aby se nepokoušely nic zatajit. Od té doby kolují jen spekulace a není jasné, kdy a zda bude totožnost mrtvého potvrzena.

V Íránu jde o velké politikum, protože dynastii Pahlaví svrhla islámská revoluce, po níž se dostal k moci nynější teokraticko-demokratický režim. Jako každý vítězný režim i ten dnešní íránský aktivně špiní památku svých předchůdců. Zejména druhého a posledního vládce dynastie Pahlaví líčí jen jako despotu, který brutálně a marnotratně vládl Íránu.

Mumifikovaný Rezá ve svém mládí sotva tušil, že se z něj stane vládce země. Syn nižšího důstojníka se však propracoval do čela íránské kozácké brigády, která napodobovala ruský vzor. Když se carské Rusko zhroutilo, zesílil v Teheránu vliv Britů.

Rezá s nimi ochotně spolupracoval a měl pak jejich podporu jak při převratu v roce 1921, při němž svrhl tehdy vládnoucí dynastii Kádžárovců, tak poté, co se v roce 1925 sám nechal prohlásit šáhem. Po vzoru tureckého souseda Kemala Atatürka se pokoušel modernizovat zemi.

Neomezil se jen na to, že ji přejmenoval z Persie na Írán. Zakázal také čádory, dlouhé černé oděvy pro ženy, a požadoval, aby na veřejnost chodily bez šátků.

Muže zase nutil, aby nosili evropské obleky. Tím vším podráždil šíitské kleriky, kteří jeho dynastii nakonec smetli.

Rezův Írán měl také rozsáhlý obchod s Německem a šáh usiloval o neutralitu ve druhé světové válce. V roce 1941 jej proto Britové a Sověti donutili, aby předal trůn synovi. On sám musel odejít do Jižní Afriky, kontrolované Brity. Tam také o tři roky později zemřel.

Klid neměl Rezá ani poté, co jeho tělo spočinulo v mauzoleu. Krátce po islámské revoluci v roce 1979 se na královskou hrobku vrhl dav s kladivy a zcela ji zničil.

Organizátor útoku ajatolláh Sadek Chalchálí ve vzpomínkách psal, že si myslel, že šáhova rodina vzala tělo zakladatele dynastie s sebou při útěku. Kdoví, jak by Rezovo tělo dopadlo, kdyby Chalchálí a jeho lidé věděli, že je stále v mauzoleu.