Článek
Do Somálska odjela jako šestadvacetiletá v srpnu 2008 se svým tehdejším přítelem, o deset let starším australským fotografem Nigelem Brennanem. Tři dny po příjezdu do Mogadiša byla dvojice 23. srpna 2008 unesena.
„Jeli jsme do tábora vysídlených lidí. Kvůli jejich příběhu jsme byli v Somálsku. Jeli jsme a najednou viděli, jak se snaží před námi opravit auto. Během pár minut bylo jasné, že jsme se ocitli v úplné noční můře. Byl tam tucet ozbrojených mužů, kteří se schovávali za zaparkovaným vozem,“ popsala novinářka.
Únosci požadovali od jejich rodin 1,5 miliónu dolarů za každého.
Po únosu je neustále přemisťovali z domu do domu. Celých 15 měsíců je bili a mučili. Oba také trpěli hladem. Lindhoutovou navíc únosci opakovaně znásilňovali.
Dvojice konvertovala k islámu v naději, že by to mohlo vést k lepšímu zacházení ze strany jejich únosců, ale nestalo se tak.
Nůž na krku
Po čtyřech měsících je odvezli do pouště. „Pod stromem mě vyvlekli z auta, zvrátili mi hlavu a pak jsem uviděla nůž. Jeden mi řekl, že mi dá 30 sekund na to, abych přesvědčila matku, aby zaplatila do sedmi dnů, jinak mě podřežou.“
Amelia Lindhoutová a Nigel Brennan po porpuštění
Během únosu se oba pokusili utéci. Uvolnili několik cihel ve zdi a běželi do mešity. Lindhoutovou tam objala žena v burce a řekla ji anglicky sestro. „Prosila únosce, aby mě pustili,“ řekla po letech. Marně: „Jeden z nich mě chytil za kotníky a metry mě táhl po podlaze mešity. Zatáhli mě ke dveřím, kde byl zaparkovaný náklaďák. Stejným způsobem přivlekli Nigela,“ řekla unesená. Pak slyšeli z mešity střelbu a ona dosud neví, co se stalo ženě, které žádala její propuštění.
Sebevražedné myšlenky
Za pokus o útěk následoval trest. Dvojici rozdělili a ji zavřeli v temné místnosti. Sexuální útoky se vystupňovaly co do počtu i tvrdosti. Lindhoutová v rozhovoru pro australský Kanál 7 přiznala, že se po třinácti měsících chtěla zabít, podřezat se malou čepelkou: „Byla jsem skutečně blízko toho, abych se rozhodla. Ale ráno vyšlo slunce a moje oči zaujal drobný pohyb. Byl to ptáček poskakující v té troše světla. Vždycky jsem věřila na znamení a ten ptáček byl posel. Myšlenka ukončit život se už nikdy nevrátila a mé tělo zaplavil úžasný pocit, odhodlání přežít, abych mohla být zase svobodná a uvidět svou rodinu.“
Nakonec se dočkala. Oba byli propuštěni po 460 dnech, když obě rodiny zaplatily několik tisíc dolarů a prosily o jejich životy. Do místnosti, kde byla vězněná, vstoupila skupina mužů, zbavila je řetězů, které měli okolo kotníků. S Brennamem je naložili do auta. Vezli je několik hodin, až dorazili ke skupině čtyřiceti ozbrojených Somálců. Jeden jí předal mobil a v něm ji její matka řekla: „Amando, jsi volná.“
Později zjistila, jaké nezměrné úsilí si vyžádalo její propuštění a kolik lidí do něj bylo zapojeno. Přes hrůzy, které prožila, nezahořkla: „Zcela věřím v dobro lidstva.“
Ze svobody se stále raduje, a to i z věcí, které dříve považovala za samozřejmé - z možnosti se volně pohybovat, ze svobody jít na záchod, kdy chce, i z toho, že může vidět nebe nad hlavou: „Nikdy jsem se nedívala nahoru a nikdy jsem to nedocenila, dokud jsem opět nenabyla svobody.“
Podle agentury AFP zaplatily rodiny za unesené milión dolarů.
Brennan vypověděl po propuštění, že je držela stále stejná skupina únosců. Bál se však, že by je mohla prodat radikálům z hnutí Aš-Šabáb. [celá zpráva]
Trest pro únosce
Osnovatel jejího únosu Ali Umar Adir byl letos 18. června odsouzen v Kanadě na 15 let. Kanadské jízdní policii se ho podařilo vylákat do Kanady na základě slibu, že získá lukrativní kontrakt na knihu. Jejím agentům se přiznal, že za svou roli v únosu dostal 10 tisíc dolarů.
Když přijel v červnu 2015 do Kanady, byl v Ottawě zatčen. Policie proti němu shromáždila řadu důkazů. Adir mnohokrát telefonoval s matkou unesené a požadoval po ní výkupné. Hájil se, že byl donucen sloužit jako vyjednavač a překladatel, protože jeho rodině vyhrožovali. Odsouzen byl na patnáct let za zorganizování únosu.
U soudu proti němu svědčila i Lindhoutová a řekla, že to pro ni bylo velmi obtížné.
Sama o zajetí napsala knihu vzpomínek s názvem Dům na obloze, která vyšla v roce 2013, dva roky po vydání Brennanovy knihy Cena života.