Článek
„Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna,“ ujišťoval Çelik. Podle něj je vláda připravena ke spolupráci s organizací UNESCO, která památku vede od roku 1985 na seznamu světového kulturního dědictví. V pátek ale výbor UNESCO uvedl, že tento stav přehodnotí.
Çelik podle agentury Reuters též řekl, že největší neúctu k chrámu Hagia Sofia mělo "papežství" ve 13. století, kdy chrám drancovali křižáci.
Erdogan podepsal dekret. Turecký chrám Hagia Sofia se přemění na mešitu
Mluvčí vládní strany také zopakoval, že i jako mešita bude chrám nadále otevřen zdarma všem návštěvníkům a s výjimkou modliteb zůstanou křesťanské ikony odkryté. Už minulý týden také mluvčí prezidenta Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, kterým tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu, jako Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.
V Turecku opravují 1600 let starý křesťanský klášter. Má přilákat turisty
Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. V neděli vyjádřil "velké roztrpčení" i papež František.
Regulace nebo blokace, Erdogan si došlápne na sociální sítě
Erdoganovo rozhodnutí o přeměně na mešitu ale slavily už v pátek v Istanbulu před chrámem stovky lidí, mnozí se před ním večer i modlili, řada z nich přinesla turecké vlajky. Podle analytiků tímto krokem Erdogan oslovil zejména turecké islamisty a nacionalisty, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Právě poté se z baziliky stala mešita, muzeum z ní udělal zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci svých sekulárních reforem.