Článek
"Dokončili jsme vyšetřování za složitých okolností, za hranicemi Dárfúru a bez toho, že bychom odhalili kteréhokoliv z našich svědků," řekl žalobce Luis Moreno-Ocampo a dodal: "Svědecké výpovědi byly předloženy jako důkazy. Soudci nyní potvrdily sílu těchto důkazů." Podle Moreno-Ocampa má nyní súdánská vláda právní povinnost muže zatknout.
Vláda v Chartúmu všech 51 bodů obžaloby pokládá za nepodložené a dodává, že Mezinárodní trestní soud nemá pravomoc soudit súdánské občany a že súdánské soudy jsou samy schopny obvinit podezřelé. Ahamad Harún již dříve řekl, že má čisté svědomí a že obvinění má politický motiv.
O KONFLIKTU V SÚDÁNU VE ZKRATCE:
Spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem začaly brzy poté, co země získala nezávislost v roce 1956.
Spory dovedly Súdán k sedmnáctileté občanské válce, již až v roce 1972 ukončila dohoda z Addis Abeby. Smlouva měla jižním oblastem zaručit větší míru autonomie. Pro její nedodržování a násilné vyvlastňování půdy se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983.
V roce 1989 se moci chopil generál Umar Hasan Ahmad Bašír a vládne dodnes. Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů.
V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které v obměnách trvá dodnes.
V Dárfúru podle OSN zemřelo v posledních čtyřech letech na 200 tisíc lidí. Vládou podporované arabské milice džandžauí napadají vesnice tamního nearabského obyvatelstva a násilnosti se přelévají také na území sousedního Čadu a Středoafrické republiky.