Článek
Mohamad se stal premiérem, protože Národní fronta (BN) utrpěla vůbec první porážku ve volbách od vyhlášení samostatnosti Malajsie.
Ve 222členném parlamentu získala aliance čtyř opozičních stran většinu 113 křesel, koalice dosavadního premiéra Najiba Razaka pak 79 křesel. Kolem předání moci ale panovaly pochybnosti. Razak sice prohlásil, že „přijme verdikt lidu”, zároveň ale uvedl, že žádná ze stran v opoziční alianci nezískala v parlamentu většinu, a je na malajsijském králi, aby rozhodl, kdo kabinet zformuje. Doufal, že král Mohamada nejmenuje, ale Sultan Muhammad V. se rozhodl zabránit protahování politické krize a jmenoval ho.
Mohamad ve svém projevu po zveřejnění volebních výsledků veškeré pochybnosti odmítl, prohlásil, že má jasný mandát k sestavení vlády, a zdůraznil, že by měl být okamžitě jmenován premiérem: „Musíme mít tuto vládu bez prodlení, ještě dnes. Je zapotřebí udělat spoustu práce. V zemi vládne chaos.” Dodal, že nastal čas, aby se Malajsie dočkala té cti, že v ní „zavládne právo”. Zmínil také, že chce více zapojit do vlády i indickou a čínskou menšinu.
Malajsijská opoziční koalice Mohamada překvapivě jmenovala svým kandidátem na premiéra letos v lednu, protože nejpopulárnější opoziční vůdce Anwar Ibrahim je v současné době ve vězení. V roce 2014 byl na pět let poslán do vězení za homosexualitu.
Veterán malajsijské politiky stál za růstem země
Mahathir Mohamad byl v minulosti rovněž členem vládnoucí Národní fronty a od roku 1981 až 2003 byl malajsijským ministerským předsedou. Pod jeho vedením se Malajsie stala jedním z asijských ekonomických tygrů, jeho vláda byla ale kritizována jako autoritářská. V roce 1987 je nechal na základě zákona o vnitřní bezpečnosti hromadně pozatýkat a odvolal soudce, kteří se mu nezdáli dost loajální. Dodatky k ústavě z roku 1993 také omezily moc dědičných sultánů. Po asijské krizi nechal na konci devadesátých let stíhat vicepremiéra Anwara Ibrahima, který hájil volný trh a požadoval reformy. Mohamad naopak posílil státní kontrolu, omezil pohybu kapitálu, stanovil pevným kurz měny zemi z krize vyvedl.
Mohamad stál nejen za vzestupem (a pádem) Ibrahima, ale je také označován za mentora svého nynějšího soupeře z voleb Najiba Razaka, který se stal premiérem v roce 2008. Pověst premiéra Razaka poškodil v poslední době korupční skandál kolem investičního fondu 1MDB, který Razak založil. Byly z něj ukradeny asi čtyři miliardy dolarů (přes 86 miliard Kč) a o případ se zajímá Švýcarsko i Spojené státy. Na Razakově osobním kontě se objevilo přes 680 miliónů dolarů (14,7 miliardy Kč). Razak veškerá obvinění razantně odmítl a malajsijské úřady ho očistily, přesto Mahathir Mohamad opustil řady Národní fronty a přidal se na stranu opozice. Jako důvod uvedl, že nechce „být spojován se stranou, která je vnímána jako uskupení podporující korupci”.
Mohamad po vyhraných volbách slíbil, že jeho aliance nehodlá zahájit „hon na čarodějnice”, ale že Razak bude čelit důsledkům, pokud se prokáže, že porušil zákony.
Navzdory Mohamadovu historickému vítězství se nad jeho budoucností vznášejí otazníky. Před volební výhrou podle BBC tvrdil, že má v úmyslu zůstat u vlády dva roky a pak odstoupit. Slíbil také, že zařídí milost pro Anwara Ibrahima a otevře tak cestu pro jeho nástup k moci.
Antisemita
Nechvalně známé jsou Mohamadovy antisemitské výroky. Prohlásil, že utrpení, kterým si v minulosti Židé prošli v Evropě, je neopravňuje k tomu, aby zabírali arabská území a perzekuovali Araby. Pozdvižení na mezinárodní scéně způsobil v roce 2003 na summitu Organizace islámské konference v malajsijské Putrajayi, když kritizoval „židovskou dominanci ve světě” a „neschopnost muslimských zemí odpovědět na ni adekvátním způsobem”. Islámský svět tehdy vyzval k vyzbrojení vědomostmi i zbraněmi a k poražení Židů.