Svět loni vydal na armády 41 bilionů

„Vyšší světové vojenské výdaje v roce 2018 jsou zejména výsledkem jejich značného navýšení USA a Čínou,“ řekl Nan Tian, expert SIPRI.

Celkově představují 2,1 procenta světového domácího hrubého produktu (HDP) přibližně 239 dolarů na obyvatele planety (5500 Kč). Obecně platí, že „s novým pokrokem v obranných technologiích země vynakládají víc, a to s cílem získat náskok,“ upozornila zpráva.

Spojené státy zůstaly bezkonkurenčně v čele žebříčku. Poprvé od roku 2010 skokově zvýšily výdaje o 4,6 procenta na 649 miliard, což je zhruba tolik, kolik vynakládá dalších osm států dohromady. Tento vývoj potrvá. „Američané začali uskutečňovat dvacetiletý modernizační program, který odstartuje letos, nebo v roce 2020, a počítá s 1,8 bilionu dolarů pro zbraně od konvenčních po jaderné,“ upřesnil Tian.

USA tvoří rovněž podstatnou část vojenských výdajů 29 zemí NATO, jež dohromady loni představovaly 53 procenta světového úhrnu (963 mld.), konstatuje dokument SIPRI. Čína zvyšovala vojenský rozpočet neustále uplynulých 24 let až na loňských 250 miliard dolarů.

Vzestupný trend zaznamenal SIPRI ve střední a východní Evropě. „Je to převážně kvůli sílící pozornosti… hrozbám ze strany Ruska,“ komentoval zjištění Pieter Wezeman, jiný expert SIPRI.

Ve hře je ovšem i dlouhodobý záměr zemí NATO zvyšovat vojenské rozpočty nejméně na dvě procenta HDP. Washington vyvíjí tlak zejména na Německo. (Polský armádní rozpočet se kupříkladu loni zvýšil o 8,9 procenta na 11,6 mld. dolarů). Vojáci se dočkali víc o 18 až 24 procent v Turecku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku a v Rumunsku. Mimo NATO pak Ukrajina přidala armádě o 21 procent na 4,8 mld. dolarů.

Téměř o dvě procenta méně vydaly na obranu státy Blízkého východu, soudě z údajů, které měl SIPRI k dispozici. Z hlediska poměru vojenských rozpočtů k HDP je však mezi prvními deseti nejvíc zatíženými zeměmi šest právě z Blízkého východu. Jsou jimi Saúdská Arábie, i přesto, že loni snížila vojenský rozpočet o více než čtyři miliardy dolarů (8,9 procenta HDP), Omán (8,2 procenta), Kuvajt (5,1 procenta), Libanon (5 procent), Jordánsko (4,7 procenta) a Izrael (4,3 procenta).

Čtvrtý rok za sebou klesly sumy pro armády v Africe, a to o 8,4 procenta. Do statistiky se nejvíc promítly propady rozpočtů v Súdánu (–49 procent), v Angole (–18 procent) a v Alžírsku (–6,1 procent), píše výroční zpráva SIPRI.