Lituji, že jsem nepokračoval v zachraňování. Bál jsem se o život, říká Korejec z potopené lodi

Řidič řekl, že na trajektu se plavil pravidelně, měl za sebou stovky plaveb. Zrovna posnídal a šel si na palubu zakouřit, když došlo ke katastrofě. „Naráz se loď naklonila a začala potápět. Kontejnery začaly padat do moře a mně došlo, že se převracíme,“ řekl Čoi.

„Držel jsem se zábradlí. Zkoušel jsem zachránit některé ze studentů v kavárně. Klouzali kolem po kolenou k pokladně,“ pokračoval. Se záchranou studentů mu pomáhal jeho přítel. „Zkoušeli jsme je vytáhnout pomocí požární hadice, ale bylo to velmi těžké. Pak jsme se rozhodli šplhat nahoru, ale teď toho lituju,“ dodal s tím, že lidé, kteří nepřežili katastrofu, byli ti nejstatečnější.

Čoi uvedl, že jeho přítel pomohl dostat do bezpečí šestiletou holčičku. Všechny, kteří se jí pokoušeli pomoci, spláchly vlny.

Po havárii panoval na palubě chaos. Pasažérům řekli, aby zůstali v kajutách, což se mnohým stalo osudným. Ze 476 lidí na lodi se jich zachránilo jen 174. Do středy bylo vyproštěno 150 těl obětí, dalších 152 osob je vedeno mezi nezvěstnými, ale předpokládá se, že jsou po smrti.

Tísňové volání nevyslala jako první posádka lodi, ale jeden z chlapců, který se plavil se školou na výlet na ostrov Čedžu. Pak volalo na tísňovou linku dalších dvacet dětí.

Ze 46 záchranných člunů byly spuštěny jen dva. Podle jednoho člena posádky bylo důvodem to, že loď už byla příliš nakloněna.

Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje přirovnala postup posádky k vraždě. [celá zpráva]

Kapitán I Čun-sok, který byl zachráněn mezi prvními, se hájil, že s opuštěním lodi váhal, protože voda byla studená a proudy silné. [celá zpráva]

Důvod havárie zatím není znám, ale u kormidla byl třetí důstojník, který udělal prudký obrat, a špatně upevněný náklad se přesunul na jednu stranu lodě.

Záchranáři ve středu upustili od dalšího použití robotických prostředků, protože proudy jsou v místě extrémně silné.