Článek
„Čím víc mluvíme o potřebě omezit emise, tím víc rostou,“ komentoval zprávu John Reilly z programu Massachusettského střediska technologií.
Země světa v roce 2010 do ovzduší vypustily o 564 miliónů tun více než v roce předchozím, což představuje šestiprocentní nárůst. Největšími výrobci emisí zůstávají Čína, Spojené státy a Indie, přičemž nárůst v prvních dvou jmenovaných zemích představuje více než polovinu celkového zvýšení objemu.
Produkce CO2 spalováním uhlí, které v Číně i Indii zůstává jedním z hlavních zdrojů energie, v minulém roce vzrostla o osm procent.
„Je to obrovský vzrůst. Kdybychom se na světovou finanční krizi dívali perspektivou produkce emisí, zdálo by se, že krize skončila,“ komentoval údaje s ironií ředitel analytického střediska při ministerstvu pro energetiku Tom Boden.
Rozvojový svět se lepší
Nejnovější čísla jsou vyšší, než s jakými počítali vědci při Mezivládním panelu pro klimatické změny (IPCC), když před čtyřmi lety ve své zprávě varovali před hrozícím nárůstem teplot na zemském povrchu.
Reilly ale ve statistikách z posledních let našel i pozitivní moment: rozvojové země, které přijaly Kjótský protokol z roku 1997, zavazující k omezení skleníkových plynů, své emise snížily o osm procent oproti úrovním z 90. let. Zatímco tehdy rozvojový svět vyráběl asi 60 procent skleníkových plynů, dnes je to zřejmě pod 50 procenty, uvedl vědec. USA Kjótský protokol nikdy neratifikovaly.
| CO2 sám o sobě není jedovatý, jeho nebezpečnost je ale v působení na životní prostředí při vysokých koncentracích. Vytváří radiační clonu, která způsobuje zvyšování teploty země. Obecně se tedy tento plyn zařazuje do skupiny látek, vytvářející známý skleníkový efekt. CO2 je odbouratelný v rostlinách. |