Článek
"Toto je absolutně kritické období pro lidi a planetu," řekl ke zprávě People and the Planet, připravované téměř dva roky, vedoucí výzkumu a držitel Nobelovy ceny za lékařství John Sulston. Poukázal na "hluboké" změny v přírodě a v oblasti lidského zdraví. Podle Sulstona má však lidstvo budoucnost ve svých rukou. "Není to nic předem daného, nic, co se děje mimo lidstvo, je to v našich rukou," prohlásil.
"Pokud vezmeme v úvahu varování a doporučení ve zprávě, můžeme svět během následujících 30-40 let posunout směrem k udržitelné ekonomice a většině populace zajistit lepší život. Pokud tak neučiníme, budeme s největší pravděpodobností čelit katastrofě nevídaných rozměrů," citovala ze zprávy ČTK.
Planeta je podle vědců schopná uživit devět miliard lidí, ale pouze za předpokladu, že její zdroje budou distribuovány rovnoměrněji než dnes.
Přibudou další miliardy lidí
Debata o důsledcích růstu světové populace podle stanice BBC v posledních letech utichla, zčásti proto, že se zdálo, že na Zemi se bez problémů uživí víc lidí, než bylo předpovídáno. Podle OSN bude ale na konci století na planetě přes 10 miliard lidí, a tento odhad je umírněný.
"Z těchto tří miliard lidí navíc bude většina z nejméně rozvinutých zemí. Jen v Africe vzroste populace o dvě miliardy," upozornila Eliya Zuluová z výzkumného střediska v Nairobi. Podle ní by se odborníci a vlády měly začít více zajímat o rodinné plánování i potřeby a zdraví matek a dětí, a rozšířit vzdělanost v chudých zemích.
Zpráva Královské společnosti doporučuje, aby rozvinuté země podpořily univerzální rodinné plánování, a na takový projekt je podle výzkumníků potřeba šest miliard dolarů (113 miliard korun) ročně. Nejprve je ovšem nutné vyvést 1,3 miliardy lidí z té největší chudoby.
Pokud porodnost v rozvojových zemích neklesne na úroveň zbytku světa, v roce 2100 by podle autorů zprávy mohlo na Zemi být až 22 miliard lidí, z nichž by 17 miliard byli Afričané.
Bohatí musí omezit spotřebu
Odborníci upozorňují, že udržitelnost života na planetě se neobejde bez omezení spotřeby v nejbohatších zemích, což ovšem podle nich nemusí nutně vést k omezení životního standardu. Především se nabízí omezení množství nakupovaných potravin, z nichž nezanedbatelná část končí v popelnici, dále omezení spotřeby nerostných surovin a větší důraz na ekonomiku služeb než zboží.
"Dítě v rozvinutém světě zkonzumuje 30 až 50krát více vody než dítě v rozvojovém světě. Rovněž produkce oxidu uhličitého, ukazatele využívání energie, může být 50krát vyšší," uvedl John Sulston.